Kdo jsem a co mám ráda 

Od dětství jsem byla zvědavá a zvídavá. Můj svět naplňovaly příběhy, které psala i malovala má bujná fantazie. Logickým vývojem proto bylo studium střední pedagogické školy, na nějž mám dodnes krásné vzpomínky. Přestože jsem práci s dětmi měla ráda, osud mě zavál do absolutně odlišných profesních sfér a vše byla dobrá zkušenost. 

V mém volném čase se věnuji hlavně svým dětem. Ráda čtu, píšu, sním, dívám se do lidské duše a setkávám se s milými a zajímavými lidmi. Miluji pestrost životních osudů, protože je to inspirativní. 

Co mne přivedlo k mikrofonu? 

Zvláštní náhody. Vzhledem k tomu, že jsem byla vždycky „ukecaná“, poslala mi moje nejlepší kamarádka na jaře 2016 smsku s odkazem na soutěž HLAS ČRo Dvojky. Po váhání, jsem se přihlásila a k mému velkému překvapení i postoupila do semifinále. Byla to pro mne obrovská zkušenost a zároveň zjištění, jak omezující je vlastní tréma. 

Soutěž jsem sice nevyhrála, ale vyhrála jsem obrovskou a neuvěřitelnou příležitost. Nahrávka z Hlasu se totiž dostala k těm správným uším z vedení Českého rozhlasu v Plzni a s tím přišla i nabídka na práci zprávařky. Pod dozorem úžasné kolegyně Dany Jelínkové jsem se tedy začala učit, jak plout na těch správných vlnách a jak překonávat nejen nástrahy českého jazyka, ale i samu sebe při rozsvícení červeného světla a že je to opravdu dlouhá cesta. Pevně doufám, že radost, kterou z práce mám já, mají i posluchači.  

Co mne drží nad vodou? 

Možná to bude znít zvláštně, ale jsem občas ráda pod vodou. Baví mě potápění a svět pod vodní hladinou je fascinující. Vždy se mě tam dotkne jedinečný okamžik lehkosti bytí. A pak když se vynořím, jsem vděčná za kouzlo obyčejného nádechu... A o tom život je... Užít si s lehkostí každý nádech, protože vůně přítomného okamžiku se nikdy neopakuje.