Co se týče finančního zdraví světa, on už rok 2023 byl o něco lepší, než se čekalo – energetická krize, která byla před rokem ještě zdrojem velkých obav, se zmírnila, polevila také inflace a recese ve vyspělém světě, které se všichni báli, také nenastala.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tereza Zavadilová: To, jaký bude rok v ekonomice, má v rukou umělá inteligence, politika, sazby i bláznivý Elon Musk

To vše se loni projevilo i na akciových trzích. Americké akcie, které jsou referenčním trhem pro celý svět, mají za sebou mimořádně dobrý rok. Umělá inteligence s sebou přinesla návrat technooptimismu, což kromě akcií pomohlo také kryptoměnám. Ty se odrazily ode dna a třeba investice do bitcoinu se ukázala jako velice výnosná – a to i přesto, že kryptoměnový trh zasáhly skandální krachy dvou burz.

Komu se oproti očekávání naopak loni nedařilo, je Čína, tamní trh zažil další odliv zahraničních peněz, třeba akcie klesly o více než deset procent. Čína se nevzpamatovala z vleklých pandemických uzávěr, které spolu s realitní krizí způsobily, že lidé neutrácejí. Zatímco většina světa se pere s inflací, v Číně je deflace, která umí být podobně ničivá, protože ekonomika skomírá.

Expanze i restrikce

Ale: pozitivní signály už tu jsou. I čínská vláda včetně prezidenta Si Ťin-pchinga je z mizerné kondice ekonomiky vcelku zděšená a chce s tím něco dělat.

Prezident v nezvykle sebekritickém projevu na Silvestra přiznal, že Čína má za sebou těžký rok, kdy firmy trpěly a řada lidí měla potíž uspokojit základní potřeby. Pro podporu ekonomiky prý vláda udělá, co může – a když to řekne údajný nejsilnější čínský vůdce od Mao Ce-tunga, tak to musí mít nějakou váhu.

Bez nadsázky ale podhodnocené akcie by letos mohly přilákat investory a ekonomika Číny by se mohla konečně rozjet. Trochu sobecky jde i o český zájem, protože Čína pomůže ztlumenému německému průmyslu – a ten pomůže nám.

Kromě umělé inteligence, která bude táhnout inovace logicky i v letošním roce, přinesl rok 2023 jiné lukrativní ovoce, a sice léky na hubnutí. Dánská společnost Novo Nordisk, výrobce nejslavnějších léků Ozempic a Wegovy, se stala nejcennější evropskou firmou. Trh s léky proti obezitě se dle předpokladů letos násobně zvětší a příliv peněz do farmaceutických firem může mít i další pozitivní efekt na výzkum nejen v hubnutí.

Nejbohatším člověkem světa se opět stal Elon Musk, který coby symbol doby na sebe poutá negativní a někdy i pozitivní pozornost ve světovém tisku snad každý den. Tesla, sociální síť X, vesmírné rakety, satelity, umělá inteligence – jeho agenda je hodně široká a jeho byznysu se opět nebývale daří.

Sít X, bývalý Twitter, se stal pod rouškou neregulované svobody slova doménou nenávistných komentářů, což je i obecně problém, který se bude řešit i letos.

Jak zamezit šíření nenávisti, již dokonale vypadajících fake news a digitálnímu ovlivňování veřejného mínění v roce, kdy se budou konat volby v 70 zemích, včetně voleb velmi důležitých pro svět, jako jsou americké, tchajwanské či indické. Podobně šťastný rok jako Musk měl loni i Mark Zuckerberg, který proti bývalému Twitteru postavil vlastní diskusní sociální síť.

Otázka toho, že distribuci informací a obsahu má globálně v rukou úzká skupinka amerických miliardářů a již mnohem méně nezávislá média, bude zaměstnávat politology, regulátory i soudy stále více. Na sklonku roku zažaloval The New York Times firmu OpenAI vedenou Samem Altmanem o zneužití obsahu a v EU vzniká první regulace umělé inteligence.

Tahounem inovací je i energetická transformace, která zrychlila po nedávné plynové krizi. Ač mezi populisty roste tendence k jejímu shazování a vykreslování zelené politiky jako něčeho, co si globální elity vymyslely jako trest na obyčejné lidi.

Černými labutěmi současné doby, tedy nepředvídatelnými událostmi měnícími pravidla hry, jsou stále více přírodní katastrofy a vojenské konflikty, často provázené migrací. Válka na Ukrajině se proti loňským nadějím moc nikam neposunula, naopak se rozjel další, možná také dlouhý konflikt na území Izraele a Palestiny.

Oba tyto konflikty narušují křehké geopolitické vztahy. Už v lednu se rozšíří skupina BRICS o další mocné státy včetně Íránu a Saúdské Arábie.

Blok, který vznikl kdysi v klidnějších časech v investiční hantýrce jako nálepka pro rozvojové trhy, kde porostou akcie, se stává reálným reprezentantem takzvaného globálního Jihu proti západní dominanci. Tato tendence bude sílit dál a lze jen doufat, že to celé neskončí jako nová studená válka.

Ekonomická bolest uplynulých dvou let, inflace, se už materiálně snižuje. Letos se tedy čeká, že budou globálně klesat úrokové sazby. Pokles sazeb přináší euforii na akciové trhy i expanzi do ekonomiky, protože firmy si můžou levněji půjčovat, rozšiřovat byznys a lidé levněji nakupovat. Období poklesu sazeb samo o sobě nějaký optimismus přinese, byť vklady budou vynášet méně.

Kromě expanze ale přijde i restrikce. Většina států totiž během pandemie s covidovými podporami utrácela moc, dědictvím jsou rozpočtové schodky a rostoucí dluh a bude se šetřit. I v Česku. Levnější peníze by to ale celkově mohly kompenzovat, aby se životní styl nezhoršil.

Agentura Bloomberg napsala, že loňský rok byl rokem nečekaných vzestupů a pádů, mixu špatných a dobrých zpráv a rychlých zvratů. Na úplný klídek a pohodu letos asi sázet nejde, ale dá se informovaně doufat, že těch nejistot a černých labutí bude o něco méně.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít