Pozdě na daňovou reformu

Na příběhu o konci superhrubé mzdy nehraje zásadně jenom jedna věc. Jistě nejde jednoznačně odmítnout, že se namísto superhrubé mzdy stane základem pro výpočet daně z příjmů mzda hrubá.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministryně financí Alena Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) | Foto: Petr Topič | Zdroj: MAFRA / Profimedia

Reálná sazba daně se tím sníží o 5 procent a snižování daní je v každém případě sympatická věc. Samozřejmě existují rozumné námitky, se kterými se netají Národní rozpočtová rada.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Pozdě na daňovou reformu

Snižovat zdanění práce je také z jejího pohledu užitečná věc. Ovšem v časech, kdy se ekonomika propadá, a kdy rozpočtové příjmy přirozeně poklesly, nemusí být rozumné způsobit další pokles příjmů daňovou reformou.

Rozpočet ztratí definitivně rovnováhu a pak hrozí, že bude třeba tvrdě šetřit. Po uvolnění daňových povinností nastoupí restrikce a tím vznikne pro všechny nepřehledný chaos.

Přesto ani takové námitky nejsou jednoznačným argumentem proti tomu, aby se daně právě teď snižovaly. Výpadek daňových příjmů jde nahradit půjčkami a až ekonomika ožije, mimo jiné také díky nižším sazbám, pak se dluhy zaplatí. Třeba vládní úředníci daňovou operaci zvládnou.

Superhrubou mzdu zrušíme k 1. lednu 2021, říká Schillerová. Počítá s větší mírou zadlužení

Číst článek

Pravidla veřejných rozpočtů

Podobných námitek i protinámitek by bylo možné najít ještě celou řadu. Obvykle při nich těžko rozhodnout na které straně je pravda.

Také je možné podezírat obě vládní strany, že hlavním účelem snížení daňové sazby je snaha získat větší oblibu před volbami. Pokud ovšem snižování daní prospívá, pak není důvod s tím váhat jen proto, že se blíží volby.

Proč nezkusit dobrodružný podnik, nakonec nepůjde o větší převrat, než jakým bylo vypnutí ekonomiky během invaze koronaviru.

Ovšem jeden z argumentů proti reformě má větší sílu a zpochybnit ho nejde, přinejmenším ve světě, kde platí pravidla zdravého rozumu.

Potíž je v tom, že Česko ještě nemá ani obecný návrh rozpočtu na rok 2021. Na rok, ve kterém se budou daně z příjmu vybírat podle nových pravidel. Rozpočet na nadcházející rok se obvykle začíná připravovat už v únoru.

V normálních časech bývá koncem května k dispozici dohoda vládních stran, jak vysoký bude schodek.

Lidé s nižšími příjmy by mohli platit daň 15 procent, řekla Schillerová po jednání s Hamáčkem

Číst článek

Od června už začínají jednotliví ministři pilovat resortní rozpočty podle not od ministerstva financí. Koncem srpna bývá rozhodnuto o posledních detailech, přinejmenším na vládní úrovni, a pak rozpočet zamíří do sněmovny. Letos tedy není v srpnu známo ani základní číslo určující rozpočtový schodek.

Kromě pevných termínů na sestavení rozpočtu existuje další pravidlo: rozpočet se smí schvalovat pouze podle platných zákonů.

Zvláště v posledních letech vlády pravidlo nectí, přesto se současný případ se snížením daní vymyká. V této chvíli ještě není k dispozici ani věcný záměr zákona, podle kterého se sníží daně a který významně změní klíčový parametr rozpočtu.

Zákon bude nutné schvalovat v hodně zrychleném řízení. Při kterém nebude možné ani povrchně prověřit, jak bude rozpočet s celým zákonem fungovat.

Zacházet tímto způsobem s penězi daňových poplatníků překračuje všechna pravidla veřejných rozpočtů v demokratických zemích. Možná je snížení daňové sazby dobrý nápad, ale teprve pro rok 2022.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme