Je jenom na ministerstvu zdravotnictví, kdy a jaká čísla o epidemii zveřejní. Veřejnost ho do toho nutit nemůže. K tomu dospěl po tři čtvrtě roce zkoumání Městský soud v Praze, když na konci března rozhodl, že se na informace o epidemii nevztahuje zákon o svobodném přístupu k informacím.

Podle 5. soudního senátu za to může výjimka, kterou do zákona o zdravotních službách před třemi lety prosadil sociálnědemokratický poslanec a lékař Jiří Běhounek. Podle něj by veřejnost mohla informace o zdravotnictví dezinterpretovat, což by vyvolávalo „u laického občana zbytečné obavy“.

Argument o nepoučených laicích zopakovaly autorky rozsudku, podle kterých mohou být ve státní statistice o covidu chyby. A proto je lepší, pokud se k veřejnosti nedostane vůbec.

Jelikož jsem u startu soudního sporu stál já se svou dubnovou žádostí o tehdejší covidové statistiky, je pro mě výrok rozsudku závazný. A musím tedy přiznat, že jde o kus dobré práce.

Celý rozsudek si můžete přečíst zde:

Pohled zpět mi ukázal, že se strategie ministerstva „ptejte se, na co chcete, na co chceme, odpovíme,“ osvědčila. Jen díky tomu jsme si užili loňské léto bez roušek a nemuseli se stresovat nastupující druhou vlnou epidemie. Když pak v prosinci exministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) vyzval k potkávání příbuzných, bylo to hezké gesto k rodinám, které se napřesrok v tak hojném počtu už nesejdou.

Bohužel se pod tlakem veřejnosti začalo odhodlání ministerstva zdravotnictví drolit a ven začaly unikat statistiky, o které popravdě nikdo nestál. Jenom cynik by chtěl vidět, jak dochází lůžka v nemocnicích, jak chybí marodící sestry a lékaři, jak vázne distribuce vakcín.

Zveřejňování čísel pak v lidech probouzí to nejhorší. Za každou sadou numer se hned vyrojí nejrůznější experti a chtějí po už tak vyčerpaných ministrech, aby odpovídali na jejich dotěrné dotazy. Proč se málo testuje? A neměli bychom lidi finančně motivovat k dodržování karantény? A proč nekrotíte nákazu v průmyslových podnicích? Snad jako by byla státní kasa bezedná.

A navrch se najdou i tací, kteří česká čísla bez zaváhání pošlou podobným chytrákům do zahraničí, takže pověst země trpí. Tuhle ostudu jsme si přitom mohli snadno odpustit, kdybychom poslouchali šéfa zdravotnických statistiků.

Je tedy jen dobře, že soud tohle všechno uvážil. Jen škoda, že to nestihl dříve. Teď je na mě, abych přesvědčil kolegy, z nich někteří jsou slovy prezidenta doslova hyeny, abychom se proti rozsudku neodvolávali. Případ by totiž na stůl dostal Nejvyšší správní soud. Jeho soudkyně a soudci prý mají naivní představu, že občané budou kontrolovat svoje politiky. A s pohledem na naši vládu musím zodpovědně říct, že taková povinnost by mi úplně zkazila začínající léto.

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít