Ovocnáře míjí úvaha, co bude za 10 let. Není pravda, že se na mrazíky nedá připravit, tvrdí bioklimatolog
Jaké rostliny bude možné pěstovat v blízké budoucnosti na jižní Moravě nebo kde je naprosto nevhodné budovat sjezdovky? I k tomu lze využít nově zveřejněnou mapu vývoje klimatické změny, kterou vytvořili vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie Věd České republiky – CzechGlobe. „Naším cílem je poskytnout široké veřejnosti to, co máme k dispozici,“ popsal pro Český rozhlas Plus bioklimatolog Miroslav Trnka.
Mapa vychází z dat sítě meteorologických stanic, která patří k nejlepším v Evropě a sahá až do roku 1961. Pro každý katastr je možné zjistit, jaké klimatické podmínky lze očekávat ve třech navazujících 30letých obdobích do konce tohoto století.
Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Miroslav Trnka, bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR
Vedle průměrných teplot a úhrnů srážek je to třeba i rychlost větru či indexy vyjadřující možný výskyt sucha nebo množství a délku trvání sněhové pokrývky.
„Bereme v úvahu i různé scénáře vývoje. Jeden by se dal nazvat jako dodržování Pařížské dohody a znamenal by výrazně menší změnu, než je uváděný průměr. Ale je tam i nejpravděpodobnější trajektorie, že nějaké změny sice uděláme, ale nebudou dostatečné,“ popisuje vědec.
Trnka zároveň připouští, že klimatické modely se rozcházejí například v tom, jaké srážky můžeme v Česku očekávat. Klima je totiž ovlivňováno řadou faktorů, přičemž některé prvky lze poměrně dobře předpovídat třeba z koncentrace skleníkových plynů.
„Ta predikce nám nemůže přesně říct, jak bude v roce 2030, ale řekne nám, v jakém rozsahu se bude klima pohybovat. A ze zkušenosti posledních 20 let se ukazuje, že klimatické modely velmi dobře předpověděly charakter počasí a klimatickou situaci ve střední Evropě,“ upozorňuje.
Vynucená adaptace
Podle klimatologa je jisté, že teploty porostou a srážkový režim bude ještě rozkolísanější než dnes, a je třeba se na to připravit.
„Adaptace je přirozený proces, který lidé většinou nedělají dopředu. Potřebujeme nějakou událost, která posune naše myšlení,“ uvádí Miroslav Trnka s tím, že příkladem je reakce na extrémní sucho z let 2015–19 či ničivé povodně v letech 1997 a 2002, které vedly k masivním investicím do protipovodňových opatření.
Úroda bude mrznout a usychat častěji. Belgický farmář vymáhá kompenzace soudně od ropné firmy
Číst článek
Klimatická změna s sebou přináší i prudké teplotní výkyvy, které letos postihly zejména pěstitele. Někteří se o predikce klimatologů zajímají, mají ale pocit, že jim nejsou schopny přinést konkrétní návrh řešení.
Podmínky jsou teď prý sice mimořádně vhodné pro pěstování vína, s velkou pravděpodobností ale bude třeba přejít z bílých odrůd na červené a upravit pěstitelské technologie – to ale například vinaři neradi slyší.
A podobné je to i s rizikem mrazového poškození, před nímž se na webu klimatickazmena.cz varuje více než deset let. Pěstitelé totiž mají pocit, že s ním stejně nemohou nic dělat.
„A není to pravda. Věřím, že je ta letošní sezona přiměje k tomu se zodpovědněji zamyslet nad tím, jak se adaptovat na změnu klimatu. A musím se jich zastat, protože to není jednoduché v situaci, kdy máte sad a bojujete o přežití. Úvaha, co bude za deset let, pak ovocnáře míjí,“ konstatuje Trnka.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, audio je v úvodu článku.
