Přežije demokracie deepfakes?

Dezinformace, hoaxy a fakenews, tedy lživé informace, podvodné mystifikace a nepravdivé zprávy tady byly s námi odjakživa. Jen se dřív nešířily tak lavinovitě jako dnes.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Deepfake

Dezinformace, hoaxy a fakenews, tedy lživé informace, podvodné mystifikace a nepravdivé zprávy tady byly s námi odjakživa (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Nebyl internet a nebyly sociální sítě. A tudíž neměli nikdy tak široké pole působnosti ani tzv. trollové, anonymní manipulátoři, kterým dělá sadistickou radost urážet anebo mají zasévání rozbrojů do společnosti přímo v popisu práce jako například zaměstnanci ruské trollí farmy All v Petrohradě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Přežije demokracie deepfakes?

Co s tím? Běžný recept, jak se s dezinformacemi a spol. vypořádat, vypadá jednoduše: vzít rozum do hrsti, nevěřit každému nesmyslu, nenaletět podvodníkům, udržet si odstup. Popřípadě prozkoumat zdroje nebo se informovat na webech, které se odhalováním dezinformací zabývají profesionálně.

Otázka je, zda to v dnešní době překotně se rozvíjejících technologií stačí. Nejpozději od ruské invaze na Ukrajinu je zřejmé, že ne. A bohužel to vypadá, že si s tím vlády v demokratických zemích vůbec nevědí rady.

Je to přesně půl roku a dva týdny, co přes 1800 špičkových odborníků a společenských celebrit podepsalo otevřený dopis, vyzývající k šestiměsíčnímu moratoriu v dalším vývoji umělé inteligence. Aby byl čas na vznik regulačních opatření a pravidel pro dohled nad umělou inteligencí. A aby se například daly rozlišit strojové výstupy od těch lidských.

Dezinformace jsou pro Unii zásadní hrozba. Postup vůči nim ale není nikde ideální

Číst článek

Téměř dokonalé

V Bruselu se sice na určitých regulačních nařízeních pracuje, ale hotovo zdaleka není. V IT laboratořích se mezitím jedna tvář budoucnosti, na první pohled nevinně zábavná až hravá, už zdokonaluje: jde o deepfake, tedy o fotky, videa a audia, záměrně změněná za pomoci umělé inteligence tak, aby na nich přítomní aktéři říkali a dělali věci, které ve skutečnosti nikdy neudělali ani neřekli. Příslušná technologie existuje od roku 2014 a legrace s ní bylo až až.

Třeba když si při videorozhovoru volající vyměnil svou tvář s celebritou nebo se v telefonu ozval hlasem právě zesnulého barda. Zpočátku to prý nemělo valnou kvalitu, takže se to dalo snadno rozpoznat. Teď je to údajně už téměř dokonalé. A jednoduché natolik, že si technické vybavení může dovolit kdekdo. Takže se můžeme začít vsázet, jak dlouho to naše demokracie vydrží.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme