Počasí a úspory. Evropa odvrátila energetický kolaps

„Měli jsme velké obavy z cen energií a ty se zmírnily.“ Těmito slovy pochválil vývoj na trhu s energetickými surovinami a zvláště se zemním plynem významný obchodník Jeremy Weir ze společnosti Trafigura. Zásluhu na tom má podle experta mírné počasí, které umožnilo Evropě dobře vyjít s plynem.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Terminál na zkapalněný plyn v německém Brunsbüttel

Terminál na zkapalněný plyn v německém Brunsbüttel | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Pokud se něco dramaticky nezmění, pak je dost pravděpodobné, že nedostatek plynu nenastane ani v dalším průběhu letošní zimy, ani během další zimy napřesrok – dodal na stránkách Patria.cz.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Počasí a úspory. Evropa odvrátila energetický kolaps

Plynovou bilanci v Evropě lze chválit i z jiného pohledu. Nešlo prý jen o mírné počasí, ale také o to, že domácnosti i podniky v celé Evropě dokázaly efektivně šetřit. V říjnu i v listopadu poklesla spotřeba proti minulému roku o čtvrtinu.

Přesnější pohled na plynový zázrak odhalí, že v uplynulých letech proudilo do Evropy asi osm milionů metrů krychlových plynu týdně, z toho třetina čtyřmi plynovody z Ruska. Letos Rusové kohoutky přiškrtili, přesto se celkový import snížil jen o půl milionu metrů krychlových za týden. Většina ruského výpadku se podařila pokrýt nejdříve plynem z Norska a později už zkapalněným plynem ze zámoří. Dovoz dvěma ruskými plynovody už pokrývá jen sedm procent evropské spotřeby.

Nedomyšlená podpora

Zásobníky jsou plné, Evropané si mohou oddechnout. Trh s energiemi funguje a ani válečné události v zemi největšího producenta plynu ho nemůžou zničit.

Ministerstvo průmyslu eviduje přes 1000 žádostí velkých firem o podporu kvůli energiím, uvedl Síkela

Číst článek

Přesto je nutné připustit, že takové ulehčení cítí především obchodníci a makroekonomové. U domácností, které plynem topí, případně v podnicích, pro které je plyn výrobní surovinou, stres dosud nepominul a v dohledné době nepomine.

Ceny plynu klesají, to je pravda. Ovšem rodiny i podniky budou během této zimy odebírat surovinu, která se nakupovala v časech, kdy kilowatthodina plynu stála na pražské burze přes 5 korun. Pro srovnání, ve zlatých časech roku 2020 se za kilowatthodinu platilo okolo 50 haléřů. Spotřebitelé si na náklady krize ještě připlatí, i když jim budou pomáhat daňoví poplatníci, z jejichž kapes se bude financovat cenový strop. Nejde popřít ani to, že dnes se kilowatthodina plynu na burze stále prodává za přemrštěnou cenu přes tři koruny.

Poté bude třeba prověřit energetický systém jako takový. Trh s plynem sice nakonec zafungoval a potřebné dodávky zajistil, přesto nebyl připraven na takové události, jakými je výpadek dvou milionů metrů krychlových plynu týdně. Proto je potřeba přiznat všeobecně známou slabinu, kterou představuje nedomyšlená podpora plynových a obnovitelných zdrojů na úkor atomu a uhlí, a nabídnout nějaké lepší řešení. Nutno však připomenout, že to jsou starosti o řád méně vážné než reálná hrozba, že přes zimu zůstaneme bez plynu.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme