Z visegrádského uskupení zbývá už jen skořápka

Už nějakou dobu je zřejmé, že se zájmy a politika čtyř zemí, které tvoří takzvanou Visegrádskou skupinu, stále více rozcházejí. A že značka V4 má v západní Evropě z řady důvodů špatné jméno.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

schůzka Visegradské čtyřky

schůzka Visegradské čtyřky | Zdroj: Profimedia

Současná česká vládní koalice si toho byla vědoma, už když se vloni v červenci ujímala předsednictví Evropské unie. Tehdejší ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) jako jeden z prvních českých politiků naznačil, že přinejmenším během předsednictví se Česká republika bude orientovat spíše na spolupráci se západními zeměmi. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: Z visegrádského uskupení zbývá už jen skořápka

Vyplatilo se to, české předsednictví bylo úspěšné. Jeho součástí byla i příprava migrační reformy, kterou chtěla v čele EU prosadit před Českou republikou už Francie.

Reforma sice nebyla přijata během českého předsednictví, stalo se tak až za toho následujícího, švédského, ale právě i proto, že se česká vláda angažovala během předsednictví v debatě o konečné podobě reformy, Česká republika nakonec novou azylovou a migrační politiku EU podpořila a obhajuje ji. 

Polsko a Maďarsko reformu odmítají, dokonce ve snaze již platně přijatou reformu zvrátit blokovaly obecnější závěry posledního summitu Unie k migraci. S tím, že žádají, aby se o azylové a migrační politice v EU rozhodovalo jednomyslně, a nikoliv kvalifikovanou většinou, jak se stalo. 

Česko předsedá ‚politicky nefunkčnímu‘ Visegrádu. Léčebný proces proběhne, až skončí válka na Ukrajině

Číst článek

Tím ovšem obě země ohrozily finanční pomoc Unie zemím, které momentálně nesou největší břímě v pomoci ukrajinským uprchlíkům. Český premiér se proti tomu ostře ohradil. 

Maďarský premiér Viktor Orbán se mezitím opřel do České republiky s tím, že podléhá evropským federalistům. O Slovensku prohlásil, že je zmatené. A vše nedávno završil prohlášeními, že Slovensko je jen odtržená část Maďarska. 

Čeští politici okolo faktické proměny Visegrádské skupiny v nefunkční skořápku dlouho opatrně našlapovali. Až na výjimky jsme neslyšeli kritiku toho, že Maďarsko a Polsko porušují principy právního státu, kvůli čemuž s nimi vede Evropská komise několik řízení. Nebo že Maďarsko se staví k válce na Ukrajině spíše jako pátá kolona Ruska než solidární člen Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Prvním českým vládním politikem, který měl odvahu otevřeně říct, že král je nahý, je nový ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Ten na konci července prohlásil, že časy, kdy země Visegrádské skupiny měly stejný názor na spoustu zahraničněpolitických či unijních záležitostí, jsou pryč. V4 už dle něj není homogenní silou, která by si díky své jednotnosti dokázala v EU protlačit nějaký svůj záměr. 

Neudržitelná situace

Dvořák dodal, že se v poslední době čím dál víc stávalo, že se pod značkou V4 skrývaly zájmy jednotlivých zemí, zejména Maďarska, což už byla neudržitelná situace. Čtyři země spolu budou prý nadále komunikovat a jednat, ale rozdíly v jejich postojích brání tomu, aby výsledky daných jednání byly vydávány za jednotný postoj. 

Osa Praha-Varšava-Řím může mít budoucnost, českou politiku v EU neohrožuje, tvrdí šéf AMO

Číst článek

Česko, které se v červenci ujalo visegrádského předsednictví, tak bude muset řešit, co vlastně ze společné agendy Visegrádské skupiny zbývá.

Dvořák tvrdí, že se dá i nadále spolupracovat na mnoha společných akcích, plánech a projektech, přičemž má zřejmě na mysli projekty takříkajíc nižší kategorie spíše než společnou politiku, ale nelze se ubránit otázce, zda k udržování takové spolupráce je třeba pořádat summity premiérů a prezidentů a tvářit se, že V4 je nadále efektivním regionálním uskupením. 

Spíše by stálo za zvážení, zdali by Česká republika neměla faktické proměny Visegrádu v pouhou skořápku využít k tomu, aby ještě jasněji přeorientovala svoji politiku směrem k Západu a k Evropské unii.

Vezmeme-li v úvahu, že současná opozice se shlíží spíše v orbánovském Maďarsku, byl by to též krok, který by před volbami v roce 2025 u nás vyjasnil i poměry na české domácí scéně.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme