Potvrzují to už výsledky například z Francie, Velké Británie, Řecka i Slovenska. Česká republika z toho poněkud vyčnívá.

V čele její vlády je hnutí ANO ostentativně nepolitického politika a podnikatele Andreje Babiše, který už svým hřmotným stylem válcuje šest let politickou scénu. Je unikátně prvním trestně stíhaným premiérem v české historii, podezřelý z dotačního podvodu. Odstoupit zjevně nehodlá, ani když bude obžalován, k čemuž se schyluje.

I když jsou jeho firmy nyní ve svěřenských fondech, jako přední politik je skoro při každém svém kroku v kolosálním konfliktu zájmů. Své hnutí ovládá železnou rukou, vládní posty obsazuje zcela podle svého uvážení, bez konzultace se stranickým vedením. Své spolupracovníky mění libovolně, politický mandát ho nezajímá.

Výměna šéfa justice

Naposledy vytáhl bývalou poslankyni konkurenční ČSSD Marii Benešovou a udělal ji ministryní spravedlnosti. Nevzbudil tím ve vlastní straně žádný protest, ani podiv, naopak přivedl tím na pražská náměstní Staroměstské a Václavské desetitisíce protestujících, žádajících garanci nezávislosti justice i jeho vlastní demisi. Připomínáno je také jeho dřívější členství v totalitní KSČ a velmi pravděpodobná spolupráce s tajnou policií StB.   

Kdyby se tato situace vylíčila v kterékoliv evropské zemi, politologové i komentátoři by museli říci: Takový politik musí dostat v nejbližších volbách výprask, dokonce snad i v těch do Evropského parlamentu, které zajímají často jen velmi zainteresované proevropské i ostře protievropské voliče.

Stalo se ale něco jiného, ANO volby vyhrálo, i když do čela své kandidátky postavilo sice pracovitou, ale nepříliš charismatickou a skoro neznámou dosavadní poslankyni Evropského parlamentu Ditu Charanzovou.

Znamená to snad, že přes to všechno je většina aktivních voličů s vládou spokojena? Ale jak to, že pak propadla spoluvládní ČSSD a také podporovatelka vlády KSČM? A provokativně řečeno – je vůbec ANO vládní stranou? Vládní posty přece neobsazuje ono, ale Babiš osobně.

Je možné proto jednoznačně říci, že vítězem voleb do Evropského parlamentu je opět – Andrej Babiš sám. Pětina hlasů z třiceti procent volební účasti není zase takový úspěch, ale přesto na vítězství jednookého mezi slepými to stále stačí.

Platí proto dříve už mnohokrát vyslovené, premiér Andrej Babiš stále vyjadřuje mínění nezanedbatelné části veřejnosti, z něhož největší podíl je ostrá rétorika proti tradičním stranám, které se v minulých obdobích zdiskreditovaly. Dokonce tak, že tolerance Babišových jasných poklesků proti demokratickým standardům je stále u nich velmi vysoká. Stejně jako vůle přijít k volbám.  

Opoziční role standardních stran je naopak stále klopotná, druhé místo sice potvrdila ODS, ale jak pravil její lídr Jan Zahradil, strana pomalu roste. Ale tak pomalu, že to na porážku Babiše zatím stále nestačí.

Ostatní strany se dále potácejí kolem minimálních zisků, ze kterých mají ale upřímnou radost, natolik upřímnou, že jim to znemožňuje integraci proevropských sil. Zvýšená volební účast a mobilizace voličů se starostí o osud Evropské unie svědčí o tom, že by spojení mohlo být oceněno. O to více zaráží rozdrobenost. Rostoucí trend zaznamenávají stále Piráti, ovšem se zcela nejasným opozičním politickým profilem, který v evropském prostředí posílí bůhvíkoho.

Kovář lepší kovaříčka

K urnám nedostal protievropské voliče ale ani český vlastenec Tomio Okamura a jeho SPD postavená přes referendovou rétoriku na prvcích starého dobrého demokratického centralismu. Na rozdíl od svých evropských radikálních vzorů se zdráhal kandidovat sám, aby nepřišel o domácí poslanecký mandát. A kromě sebe nepřivedl do strany nikoho podobně charismatického, koho by se mohlo brát alespoň trochu vážně.

Jeho potenciální protievropští voliči, vyděšení uprchlickou vlnou, která zemi nezasáhla, tak zůstali doma nebo hodili hlas raději také Andreji Babišovi, kovář lepší kovaříčka.

Tyto volby do Evropského parlamentu bezesporu přinesou do Evropskou unie jistou změnu. Už jen tím, že se bude zřejmě obtížně hledat nová koalice pro zformování Evropské komise. V České republice se naopak o prodlouženém volebním víkendu nic moc nového neodehrálo. Vládne tu dále Andrej Babiš a politické strany stále marně hledají recept, jak ho porazit.

On sám možná čekal dokonce lepší výsledek, jak by mohlo být patrno z jeho rozladěných reakcí na tiskové konferenci. Jeho výhra je v evropském kontextu ale spíše takový malý zázrak, jakkoliv si opoziční strany myslí, že snad už poslední. Další volby nicméně budou za půldruhého roku.

Radko Kubičko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít