Brusel se snaží Polsko a Maďarsko dotlačit zpět k právnímu státu. Jde to ztuha
Jde tady skutečně o velké peníze. V případě Polska v přepočtu o skoro bilion korun, včetně výhodně úročené půjčky. Maďarsku jde o něco méně, o necelých 200 miliard korun, ale i to je na devítimilionovou zemi víc než dost. Jde o peníze z Plánu obnovy, které mají pomoci restartovat evropské ekonomiky po covidové krizi.
Jenže na rozdíl od peněz z unijního rozpočtu si u těchto mimořádných financí může Evropská komise klást podmínky a taky si je v případě Polska a Maďarska klade.
Luboš Palata: Brusel se snaží Polsko a Maďarsko dotlačit zpět k právnímu státu. Jde to ztuha
Vcelku logicky totiž uvádí, že proto, aby se zamezilo zneužití peněz, je vedle smysluplného plánu, jak a za co peníze utratit, nutné, aby v dané zemi fungoval právní stát a nezávislé soudy.
Jenomže ani v Polsku ani v Maďarsku nic takového zaručeno není. V Polsku kvůli takzvané soudní reformě a v Maďarsku prostě proto, že tamní Fidesz ovládá stát už téměř od zdola nahoru.
Protože ale jak Polsko, tak Maďarsko peníze z fondu obnovy v situaci nové energetické krize nutně potřebují, jsou obě země ochotny s Bruselem vyjednávat.
Polsko je mnohem dál, přijalo už dokonce novelu zákona o trestání soudců, která přece jen omezila přímý vliv vládnoucí koalice s Právem a spravedlností v čele na popotahování nepohodlných soudců.
Vlk se nažral?
Jenže to, co polská vláda Mateusze Morawieckého pokládá za maximální ústupek, považuje Evropská komise, především její místopředsedkyně Věra Jourová, pouze za první krok k obnově nezávislosti soudů.
Polský plán obnovy sice Evropská komise schválila, ale k výplatě peněz ještě nedošlo. Dá se ale předpokládat, že alespoň nějaká část peněz Polsku bude jako gesto dobré vůle Bruselem uvolněna a pak se bude dál vyjednávat.
Polsko stále nemůže počítat s penězi z unie. Změny v soudnictví podle Jourové nesplňují očekávání
Číst článek
To, jak se vyvine pokus varšavské vlády udělat ústupek ve smyslu vlk se nažral, ale koza zůstala celá, pozorně sleduje maďarský premiér Viktor Orbán. A v těchto dnech vypustila i Budapešť směrem k Bruselu pokusný balónek v tom smyslu, že je vláda připravena novelizovat po dohodě s Evropskou komisí několik sporných zákonů. Pokud za to Brusel schválí Maďarsku jeho národní plán obnovy.
Evropskou komisi tak čeká těžké diplomatické rozvažování. Zda je lepší na Maďarsko a Polsko dál tlačit, nebo zda se spokojit alespoň s něčím a peníze z Plánu obnovy uvolnit.
S vědomím, že bitva o demokracii a právní stát se nikdy nedá z Bruselu vyhrát deset nula. Zvláště, pokud především mnohé maďarské voliče u volebních uren při konečném rozhodování zajímají úplně jiné věci, než osud tamní plné demokracie a nezávislost soudů.
Autor je komentátor Deníku
Ovlivní boje o právo na potrat výsledek prezidentských voleb v USA?
Dominika Perlínová
Máme právo vědět, co jíme?
Jan Vávra
O co jde ve sporu o korespondenční volbu
Petr Honzejk
Trans lidem pomohl k důstojnosti až Ústavní soud. Vlády minulé ani ta současná toho schopny nebyly
Apolena Rychlíková