V Lucemburku se začalo hrát o další uprchlické kvóty, i pro Čechy

Česká republika by teď měla upřít svou pozornost do Lucemburku. A to nejen proto, že tam je zrovna na návštěvě premiér Sobotka a určitě vzkáže domů něco hezkého k současné tuzemské politické situaci. Soudní dvůr Evropské unie po roce a půl od podání začal projednávat slovenskou a maďarskou žalobu na migrační kvóty.

Poznámka Brusel Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Uprchlíky, kteří dostanou do Evropy, hodlá Brusel nově rozdělovat mezi všech 28 členských zemí Unie na základě kvót

Uprchlíky, kteří dostanou do Evropy, hodlá Brusel nově rozdělovat mezi všech 28 členských zemí Unie na základě kvót | Foto: Carl Osmond | Zdroj: ČTK

Verdikt soudu bude mít vliv především na kvóty zvažované - budoucí. Znalci očekávají, že soud v první řadě jasně řekne, jak se kvóty budou přijímat. Dobré vědět hlavně pro jejich odpůrce. Abychom se pak zase nedivili, až nám unie předepíše ujmout se dalších uprchlíků.

Ten příběh je u nás obehraný, ale neuškodí si ho připomenout. Na konci září 2015 - v době vrcholící uprchlické krize - členské státy (nikoli Čechy proklínaný Brusel!) odhlasovaly spuštění dvouletého programu přerozdělování migrantů z Řecka a Itálie. Proti se tehdy postavila jen hrstka zemí včetně České republiky.

Na základě povinných kvót měly členské státy relokovat, jak se bruselskou hantýrkou říká, desetitisíce žadatelů o azyl z jihu Evropy a solidárně tak ulevit nejpostiženějším unijním partnerům. Česko se skřípěním zubů výsledek hlasování (nikoli diktátu!) akceptovalo, i když dodnes převzalo jen 12 migrantů a víc už nehodlá. Slovensko a Maďarsko se s tím odmítly smířit a kvóty napadly u evropského soudu. Přesněji řečeno, napadly způsob, jakým se o nich rozhodlo.

Němci a Francouzi chtějí brát dotace státům, které neplní uprchlické kvóty. Malta navrhuje opak

Číst článek

Netrpělivě očekávaný verdikt nejspíš nezazní dřív než na konci roku. Bude tak znám až po vypršení současného přerozdělovacího programu. I pokud by soud způsob jeho odhlasování odmítl, nebude to znamenat, že unijní státy začnou hromadně posílat těch zhruba 18 tisíc převzatých migrantů - včetně 12 českých - zpátky do Itálie a Řecka.

Kvóty jako obsese

Evropská komise ale zvažuje, že proti státům, které odmítají kvóty plnit, zahájí právní kroky. Ve finále by tak ty samé země a pár dalších mohly znovu skončit před unijním soudem v Lucemburku, tentokrát ale jako strana žalovaná. Rozhodnutí o neplatnosti kvót soudním dvorem by tak komisi minimálně vyrazilo tento nástroj nátlaku na vzpurné členy z ruky.

Z migračních kvót se postupem času stala v části unie obsese a „zlaté tele", bez kterého jakákoli migrační krize nepůjde vyřešit. Je to pochopitelné u států na jihu Evropy, kam většina uprchlíků připlouvá a hromadí se tam. Stejně tak u bohatých zemí na západě a severu Evropy, kam se chtějí houfně dostat.

Už méně pochopitelné je to u Evropské komise, která se mohla za poslední rok a půl přesvědčit, že systém přerozdělování uprchlíků nefunguje - jak dokola opakuje východní část unie. Jenže na tu lucemburský šéf komise Juncker kouká skrz prsty a migrační otázky má v jeho týmu na starosti Řek.

Rakousko chce výjimku z kvót na uprchlíky. Své závazky jsme splnili, tvrdí kancléř Kern

Číst článek

Evropská komise proto loni přišla s návrhem reformy evropského azylového systému, ve kterém počítá i s automatickými přerozdělovacími kvótami pro případ velkého náporu migrantů na některý členský stát. Toto pro V4 nepřijatelné opatření se Slovensko jako předsednická země unie pokusila nahradit systémem efektivní solidarity. Zjednodušeně: každý by si mohl vybrat, jak při uprchlické krizi pomůže, ale musí se nějak zapojit.

Sympatický pokus Slováků podle očekávání neprošel. Unie ho alespoň úplně nezatratila.
Poslední návrh maltského předsednictví tak stále počítá s povinnými kvótami, část předepsaných migrantů by ale státy mohly nahradit jinou formou pomoci - ať už vyplacením se, nebo vysláním odborníků. A pro jistotu zdůraznění: aktivovaly by se jen při nadměrném náporu migrantů na některý stát.

Podle unijních diplomatů je to maximum toho, na co jsou stoupenci kvót - a těch je většina - ochotní přistoupit. Visegrádská čtyřka znovu ale předem avizuje, že bude proti a že o kvótách nehodlá jednat. Maďaři a Slováci z principu, Poláci, protože to chce Brusel, a Česko, protože má před volbami. A připustit kvóty v jakékoli podobě před volbami se rovná politické sebevraždě.

Pokud evropský soudní dvůr nerozhodne, že migrační kvóty odporují unijnímu právu (což nikdo nepředpokládá a ani o tom proces v Lucemburku primárně není), nebude mít EU žádné zábrany je prosadit i do budoucna. A pokud posvětí i jejich schvalování kvalifikovanou většinou států, výsledek si lze z pohledu střední Evropy spočítat už teď. Pak už si leda budeme moci jít stěžovat na nádraží...

 

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme