Česko vyšle na Oscary Nabarvené ptáče. Filmová akademie vybírala z deseti snímků
Do boje o nominaci na Oscara za nejlepší zahraniční film vysílá Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) Nabarvené ptáče režiséra, scenáristy a producenta Václava Marhoula. V pondělí o tom za akademii informovala Silvie Marková. Akademici vybírali z deseti hraných a dokumentárních filmů. S větším počtem bodů skončily ve výběru dále filmy Na střeše a Zlatý podraz. Akademici hlasovali od 1. do 13. září.
„Je to pocta pro celý náš štáb, pro všechny naše herce. Jen doufám, že důvěru nezklameme,“ reagoval ve vysílání Radiožurnálu na rozhodnutí Akademie Václav Marhoul.
Čeští akademici letos vůbec poprvé vybírali z deseti českých hraných a dokumentárních filmů přihlášených jejich producenty, dříve hodnotili všechny tuzemské snímky.
„Akademii jde o to, aby byli producenti a autoři za jedno, že opravdu tento film chtějí do Oscarů, protože je s tím spojená spoustu práce. Ambice musí být jasná. Neřeknu vám číslo, kolik lidí hlasovalo, ale bývá to tak polovina z té 300hlavé Akademie,“ vysvětlil změnu pro Radiožurnál člen prezidia Akademie Jan Matlach.
Nabarvené ptáče je úkazem české tvorby. Emočně vás vyždímá, přistoupíte-li na nekompromisní formu
Číst článek
„Základní podmínkou je, aby měl film v Americe distribuci, aby vstoupil do kin. A to se v Torontu podařilo. Nabarvené ptáče tam získalo velkou distribuční společnost IFC. Takže ta podmínka je splněná. Jinak by to vůbec nefungovalo,“ dodává Marhoul.
Snímek po světové premiéře na festivalu v Benátkách vstoupil minulý týden do tuzemských kin. Na italské přehlídce si získal značnou pozornost zahraničních médií i odborné veřejnosti a jeho tvůrci si odnesli ocenění od studentské poroty Film pro UNICEF.
Drastický a kontroverzní
Nabarvené ptáče je hluboce dramatický příběh zabývající se bezprostředním vztahem mezi hrůzou a krutostí na jedné straně a nevinností a láskou na straně druhé. Přestože dílo od svého vydání v roce 1965 způsobovalo a stále způsobuje silné kontroverze, dostalo se mu světového ohlasu i mnoha prestižních literárních cen.
Kontroverze vyvolává i Marhoulova filmová adaptace. „Stojím si za každou vteřinou filmu, nejsou tam žádné kompromisy. A jsem rád, že touto cestou se mnou prošli bez zaváhání všichni, kdo na něm mají podíl. Od geniálního kameramana Vladimíra Smutného až po Harveyho Keitela či Stellana Skarsgarda,“ uvedl Václav Marhoul, který napsal scénář, film režíroval i produkoval.
Film točil 16 měsíců na 43 lokacích na Ukrajině, Slovensku, v Polsku a Česku. Hlavní dětskou roli ztvárnil Petr Kotlár. Stěžejní je i role kameramana Vladimíra Smutného, který snímek natočil na 35milimetrový černobílý filmový materiál.
Marhoul je scenáristou, producentem a režisérem. Filmy Mazaný Filip a především Tobruk získaly domácí i mezinárodní ocenění, včetně Českých lvů.
Letošní zahraniční konkurence
Snímek na motivy stejnojmenné knihy Jerzyho Kosińského dostane příležitost reprezentovat českou kinematografii na v pořadí 92. ročníku cen americké Akademie filmového umění a věd, který se uskuteční 9. února 2020 v Los Angeles.
Krásně natočené zlo. Násilí v Nabarveném ptáčeti není přehnané, ale znovu ho vidět nechci, říká kritička
Číst článek
Nabarvenému ptáčeti v nich bude konkurovat třeba jihokorejský snímek Parazit, oceněný Zlatou palmou na letošním festivalu v Cannes, německý Narušitel systému, který na Berlinale obdržel cenu Stříbrný medvěd, nebo novinku španělského režiséra Pedra Almodóvara Bolest a sláva.
České úspěchy na Oscarech
Dosud se podařilo cenu za nejlepší cizojazyčný film získat dvěma československým a jednomu českému filmu. V roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kádára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka.
Šest dalších filmů získalo nominace: Lásky jedné plavovlásky Miloše Formana v roce 1966 a Hoří, má panenko téhož režiséra o dva roky později. Po druhé šel do boje o Oskara Jiří Menzel roku 1986 s filmem Vesničko má středisková, naopak svoji první nominaci získal Jan Svěrák za Obecnou školu v roce 1991.
Roku 2000 vyjel do Los Angeles Jan Hřebejk s nominovaným filmem Musíme si pomáhat a roku 2003 zaujaly akademiky Želary Ondřeje Trojana.
