Zvíře bych nikdy nezabil. Quentin Tarantino uvedl v Cannes ‚nejlepší z fašistických filmů‘
Slavný režisér se na 76. ročníku filmového festivalu v Cannes setkal s diváky a nadšeně mluvil o násilí ve filmech, oblíbených dílech a tvůrcích americké kinematografie. Kniha Filmové spekulace, kolem které se večer točil, vyjde také v češtině.
Bez nového filmu přijel na canneský festival Quentin Tarantino, autor Pulp Fiction, Kill Bill nebo Tenkrát v Hollywoodu. I to ale stačilo na to, aby lístky na jeho večer zmizely během chvíle a stály se dlouhé fronty na autogramy.
Na festivalu v Cannes se představila Králova milenka a korsická vdova. Kontroverze přesáhly filmy
Číst článek
Americký filmař, kterému bylo nedávno 60 let, uvedl jako doprovodný program vedlejší sekce Quinzaine des cinéastes film Johna Flynna Bez slitování (Rolling Thunder) z roku 1977. Dočkal se bouřlivého přivítání a diváky předem vyzval, ať „nejsou tak francouzští“ a živě reagují, povzbuzují postavy a dávají najevo své emoce. A tak se z publika ozýval smích, výkřiky „hell, yeah!“ anebo uznalé mručení během akčních scén.
Revenge film vypráví o veteránovi vietnamské války, který přežil dlouhé zajetí a mučení, ale jeho syn a přítelkyně jsou po návratu do Spojených států zavražděni lupiči.
Tarantino se pak po projekci zúčastnil obsáhlé diskuse. V ní mluvil o filmové historii, která ho ovlivnila, a skrze ni o své vlastní tvorbě. Rolling Thunder, který viděl ještě jako náctiletý, považuje například za film fašistický, ale „nejlepší z fašistických filmů“, jak se vyjádřil.
Je to dané posuny v původním scénáři Paula Schradera, který se dnes k Rolling Thunder nehlásí podobně jako Tarantino k Takovým normálním zabijákům, které podle Tarantinova scénáře natočil Oliver Stone. Debata se do značné míry zakládala na Tarantinově knize Cinema Speculation, která pod názvem Filmové spekulace vyjde brzy také v češtině.
Začíná filmový festival v Cannes. Odboráři hrozí, že ho na protest proti reformám odstřihnou od proudu
Číst článek
Kromě Flynna nebo Johna Forda v ní Tarantino píše také o Brianu de Palmovi, režisérovi Zjizvené tváře a řady dalších filmů. Oproti Scorsesemu nebo Spielbergovi si ho prý oblíbil proto, že druhé dva „má přece rád každý“. „O de Palmovi se dalo hádat, a to mě bavilo. Navíc vždycky upřednostňoval kamerový, obrazový přístup, a to se mi také líbilo,“ řekl.
V průběhu večera Tarantino udivoval encyklopedickými znalostmi a rychlým sledem jmen tvůrců a názvů filmů, o kterým mluvil velmi entuziasticky. Přiznal také určitý kredit kritikům, kteří někdy proti jeho dílům argumentují špatně, což je prý často, nebo staví svoji interpretaci dobře, ale vykládají film jinak, než jak ho sám Tarantino zamýšlel. „Když si to dokážou obhájit, tak smekám klobouk, ale to nemění nic na to, že jsem to prostě myslel jinak.“
Chci být na všechny stejně zlý, říká vítěz Zlaté palmy z Cannes, režisér Ruben Östlund
Číst článek
Velká část debaty, kterou s režisérem před diváky vedl nový ředitel Quinzaine Julien Rejl, se do značné míry točila kolem násilí ve filmech. Tarantino velmi otevřeně a entuziasticky vykládal o svém přístupu. „Ano, já mám prostě rád násilné filmy,“ řekl. „Je to velmi kinematografický element.“
Na otázku, jestli si vybaví nějaký příklad, kdy bylo násilí ve filmu neopodstatněné, a tím pádem špatné, odpověděl překvapivě. Na žádný takový film si nevzpomněl, ale řekl, že v řadě filmů viděl špatně řemeslně natočené, a tím pádem špatné násilí. A zdůraznil, že kinematografii vnímá jako vtahující diváckou zábavu, do značné míry oddělenou od morálních hodnocení.
Morálně dotčený se prý cítil, když producenti filmu Vysoká hra patriotů s Harrisonem Fordem měli potřebu udělat z postavy teroristy místo racionálního člověka psychopata, protože jinak by jeho motivy byly příliš pochopitelné, a tedy kontroverzní. „Nikdy bych ale ve filmu nezabil zvíře, to nesnesu. Skutečná smrt do filmu nepatří,“ zdůraznil Tarantino.
