Národní divadlo v Praze by se mělo stát veřejnoprávní institucí
První českou divadelní scénu nejspíš čekají zásadní změny. Národní divadlo v Praze by se mělo stát veřejnoprávní institucí. Teď je příspěvkovou organizací ministerstva kultury. Jednotlivé soubory také čeká osamostatnění. Ředitel Národního divadla Jan Burian předal ministru kultury z KDU-ČSL Danielu Hermanovi novou koncepci české první scény, která s tím počítá.
Cílem koncepce je vytvořit právně, ekonomicky i umělecky samostatné celky pod společnou značkou. Podle ředitele divadla Jana Buriana by pak opera, balet a činohra jako právnické osoby využívaly služby společné servisní organizace na základě obchodních vztahů.
„Celá změna má spočívat v tom, že chceme taková pravidla, která budou odpovídat realitě. Chceme posílit odpovědnost uměleckých šéfů nebo uměleckých ředitelů. Chceme, aby správy souborů měly samostatné rozpočty, aby mezi organizacemi byly také obchodní vztahy, protože to je jediný způsob, jak mít transparentní ekonomiku a přehledné hospodaření,“ vysvětluje.
O přeměně Národního divadla na veřejnoprávní instituci mluvila na Radiožurnálu divadelní publicistka Marie Reslová
Národní divadlo by tak bylo veřejnoprávní institucí typu Českého rozhlasu a České televize. „Přestane být pod přímým vlivem ministerstva kultury a politiků,“ podotýká divadelní publicistka a kritička Marie Reslová a pokračuje:
„Soubory by měly být samostatné a sdruženy pod značkou Národního divadla v organizaci holdingového typu se společným zázemím dílen a administrativy. Podobná proměna velkých scén proběhla před více než 10 lety ve Vídni a velmi se osvědčila.“
Změna má probíhat za normálního provozu
Nová koncepce má také přispět ke stabilizaci a zamezit zásahům ze strany ministrů kultury. „Politický vliv na dění v Národním divadle samozřejmě úplně nezmizí, protože stále bude závislé na rozpočtu ministerstva kultury nebo na financování státem. Ale ten vliv už by neměl být tak přímý a excesy typu odvolávání ředitelů ze dne na den by se neměly opakovat,“ tvrdí Reslová.
Diváci by však velkou právně-organizační proměnu neměli vůbec pocítit. Všechno se má dít za normálního provozu. „Výsledkem by ideálně měla být lepší nabídka repertoáru i služeb. Ostatně součástí koncepčního materiálu, který Jan Burian předložil, je i výzkum složení a požadavků publika Národního divadla,“ podotýká publicistka.
Podle ní je vše na nejlepší cestě, aby politici plán schválili, ale bude to ještě velmi dlouhý proces s řadou úskalí.
„Je naplánován do několika fází a měl by být dokončen ještě během Burianova funkčního období. Měl by trvat ještě něco přes pět let, což je poměrně dlouhá doba. A pokud by se měnila radikálně politická reprezentace, jisté nebezpečí tu je,“ soudí.
Národní divadlo je obří instituce, která se dosud jakýmkoliv změnám vytrvale bránila. Tentokrát má ale ředitel zřejmě dostatek podpory i zevnitř.
„Já mám pocit, že během toho půlroku, co je Jan Burian ve funkci, se situace v Národním divadle velmi stabilizovala. On podporu uvnitř divadla má a dokáže si ji sjednat i mezi politickou reprezentací, a to úplně napříč politickým spektrem,“ uzavírá Marie Reslová.
