V Libereckém kraji jsou tři nové památky, jednou z nich je secesní sklárna v Janově nad Nisou

Sklárna v Janově nad Nisou na Jablonecku, kde se stále vyrábí, je jednou ze tří nových kulturních památek v Libereckém kraji. Továrna, kterou zdobí secesní fasáda, si dodnes zachovala svůj charakter, včetně původních oken nebo krovu. Uvnitř hutě zůstalo dochované i torzo pece z poloviny 19. století. I když ve sklárně v současné době pracuje jen desítka sklářů, je tam živo.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sklárna Moser, české křišťálové sklo

Sklárna Moser, české křišťálové sklo | Foto: Filip Jandourek

Chladící a dvě sklářské pece patří už k novodobé technologii. Co ale tady zůstalo téměř nedotčené, jsou dřevěné stropy, secesní okna nebo torzo téměř 170 let staré pece, ukazuje spolumajitel sklárny Vitrum Petr Krátký:

„Právě z důvodů, kdyby se turistický ruch ještě někdy rozjel, že bychom dokázali řez do podpecí udělat, a udělat tam trošku nějakou show. Ty pece už se nedělají a ani se dělat nebudou.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Ve sklárně natáčela redaktorka Eva Malá

I když se takzvaná střeva sklárny za léta měnila kvůli rozvíjející se technologii, budova samotná je jednou z posledních ukázek průmyslové památky, velmi typické pro zdejší hory.

„Sklárna vznikla v letech 1910 až 1912 pro podnikatele ve sklářství pana Schorma. Krásná členěná fasáda je původní, navíc se tam zachovala původní okna, vespod jsou zachované všechny ty přívodové části, čili není zlikvidovaná,“ popisuje historička Irena Novotná.

Sklárna se v minulosti proslavila zejména vývozem takzvaných benglí do Indie. „To jsou skleněné náramky. Dalo by se říct, že to byl takový hit. Vlastně to byl takový rituální náramek. Ženy z orientu je dostávaly podle toho, jak si to zasloužily,“ vysvětluje Novotná.

Vedle secesní budovy sklárny zůstala zachovaná i generátorová stanice, kde se pro sklárnu vyráběl plyn.

„Všude už to zbourali a my jsme to nechali stát. Tady byli nezávislí tím, že se sem vozilo uhlí nákladní tramvají. Tahle věž byla zásobníkem uhlí. Posílali to do těch dvou velikých potvor, které dělaly velké množství plynu a z toho se poháněly pece,“ dodává Krátký.

Kromě sklárny v Janově nad Nisou dostala ochranu památkářů také více než 160 let stará obestavěná studna v centru Vysokého nad Jizerou na Semilsku a železobetonový silniční most přes Kamenici ve Spálově u Semil, postavený rok před druhou světovou válkou.

Eva Malá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme