Obce na Vysočině budou jednat o výzkumných vrtech pro jaderné úložiště
Stát hledá, kam za 50 let uloží 4000 tun vyhořelého jaderného paliva. Vybírá vhodné místo a chystá geologické průzkumy, chce k tomu však souhlas od obcí. Ty už za samotné průzkumy mohou dostat značné peníze. Taková nabídka dnes padne i ve Stříteži na Vysočině, kde budou starostové přilehlých obcí jednat se Správou úložišť radioaktivních odpadů o společné smlouvě.
Smlouva má řešit povolení geologických průzkumů. Ve hře jsou milionové kompenzace, které by obce dostaly právě už za samotné průzkumy.
Starosta Stříteže Radek Štourač už dříve řekl, že zvažovaných 2,5 milionu korun pro obec bude hrát velkou roli.
„Pro mě je to kompenzace za určitou vstřícnost. Samozřejmě to představuje dvojnásobek našeho ročního rozpočtu. Rozhodující podíl ve smyslu povolení geologického průzkumu tam podle mě bude velký,“ tvrdí.
Radek Štourač ale rovněž připouští, že peníze rozhodně nejsou to nejdůležitější, co ovlivní rozhodnutí obce. "To je v každém případě bezpečnost prací, ohled na životní prostředí a tak dále," zdůrazňuje starosta Stříteže.
Finanční kompenzace za geologické průzkumy stanovuje zákon. Obce je pobírají každý rok po dobu prací.
„Příspěvky jsou ve výši 600 tisíc korun paušál pro každou obec, která se do procesu zapojí, plus třicet haléřů za každý metr čtvereční katastrálního území obce, na němž je stanoveno průzkumné území,“ vysvětluje ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Jan Prachař.
Názor občanů Stříteže na uložení jaderného odpadu starosta Radek Štourač nezná. Domnívá se, že podobné úvahy jsou ještě předčasné. V obci zatím vždy diskutovali jen o provedení geologických průzkumů, proti kterým prý obyvatelé nijak výrazně neprotestují.
Hosty Světa o druhé byli ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Jan Prachař a starosta Stříteže Radek Štourač
Průzkumy mají určit, jestli je místo vhodné pro výstavbu hlubinného úložiště. Výsledky však nejsou směrodatné pro to, zda se úložiště opravdu vybuduje.
Správa úložišť zvažuje v Česku osm oblastí, na které se zaměřila na základě geologických map. Hledala přitom lokality, které se nachází v žulovém masivu.
Kraví hora na severovýchodě Vysočiny má nemalou výhodu - lidé jsou díky blízkým uranovým dolům na práci s radioaktivním materiálem zvyklí.
Zástupce ředitele správy Jiří Slovák ale nechce předbíhat, podle něj má lokalita i své nedostatky. „Ty vyplývají právě z blízké existence těch dolů. Takže jsou zde jakési legislativní limity, které bude nutné si v budoucnosti vyjasnit, ale ta lokalita je proti těm ostatní také relativně malá,“ říká Slovák.
Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyprodukují za dobu své životnosti 4000 tun vyhořelého paliva. Jaderný odpad se ukládá do speciálních bezpečnostních kontejnerů, které se nacházejí v meziskladech obou jaderných elektráren.
Stát by chtěl odpad uložit půl kilometru pod zem, což je podle ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů Jana Prachaře nejbezpečnější způsob.
Úložiště má vzniknout až kolem roku 2050 a mělo by začít fungovat v roce 2065. Už za tři roky ale Česko musí Evropské unii předložit jasnou koncepci, jak radioaktivní odpad uloží.
