Pozvání do studia Radiožurnálu Sport přijal trenér moderních pětibojařů Jakub Kučera. V pořadu Na síti si s Andreou Sestini Hlaváčkovou povídal o úspěchu juniorských reprezentantů, ale také o systému kvalifikace na olympijské hry do Paříže. Vyjádřil se také k situaci ohledně možného startu ruských a běloruských sportovců na vrcholných světových akcích.

Praha 18:04 6. května 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jakube, vy jste sám dělal moderní pětiboj a na jaké úrovni?
Dělal, ale jen jen v mládežnickém věku a v juniorských kategoriích. V té době ještě nebyl tam, kde je teď, takže mezinárodní soutěže v mládežnických kategoriích nebyly. Od juniorského věku jsem se začal orientovat jinou cestou.

Jak jste se dostal k trénování?
Měl jsem souseda, který byl členem české reprezentace v moderním pětiboji, to mě k tomu přivedlo. Na fakultě tělovýchovy a sportu jsem vystudoval dva obory a jeden byl zaměření na moderní pětiboj, tak jsem u toho zůstal.

Trénoval jste hlavně ženy. Po roce 2000 pak reprezentaci. Jak proběhl přesun do ženského kolektivu, pak trénovat všechny dohromady?
Začátky byly přirozené, v době studií. První kontakt byl s ženskou reprezentací. Trénovat holky a kluky je v mnohém jiné, na druhou stranu to byla obrovská zkušenost a těch sedm let u ženské reprezentace mi pomohlo v tom, že pak práci pro celou reprezentaci jsem pak mohl dělat trochu jinak.

Jak moc pak pomáháte pětibojařům, které dostáváte do rukou z juniorských let. Jak moc jim pak pomáháte vy?
V pětiboji je to trochu jinak a provázané. Jsem trenérem seniorské reprezentace, ale po celou kariéru mám pod sebou tréninkovou skupinu, která je různě široké a ve které většina těch nejlepší působí. Není to jen práce čistě zastřešující na úrovni reprezentační kouče, ale jsem osobním trenérem řady závodníků, kteří byli úspěšní v minulosti.

Je vaše funkce i manažerská?
V realizačním týmu máme i další lidi, kteří se starají. Moderní pětiboj a zajištění tréninku, soutěží, těch lidí je tam opravdu hodně. Na druhou stranu, částečně manažerská, pokud se bavíme o zajištění a logistice těch akcí, aby ta příprava byla co nejefektivnější.

Jak moc funguje s osobníma trenérama jiných závodníků, co nejsou ve vaší skupině?
Úspěšnost všech týmů na světě v moderním pětiboji záleží na tom, jaké spolupracovníky dokážou dostat do realizačního týmu. Je to v mnoha oborech, nejen v dílčích disciplínách, ale i ohledně výživy, lékařského zabezpečení. Je to stěžejní věc a na tom je i založena kvalita realizačního týmu, že v něm máme nejlepší lidi a výsledky tomu snad odpovídají. Pro mě je výhodou, že vedle mé tréninkové skupiny, tak tu největší a nejúspěšnější skupinu, která je generačně mladší, tedy juniorskou, tak trénuje moje žena a bývalá velice úspěšná pětibojařka. Ta provázanost těch tréninkových skupin je opravdu velká.

Rusko jako agresor? Může to být mýlka, řekl Svoboda z komise sportovců. Za svoje výroky čelí kritice

Číst článek

Jak na tom aktuálně český moderní pětiboj je?
Chlubit se nechci, ale čeští závodníci patří mezi absolutní světovou špičku. Pokud se podíváme na výsledky posledních pěti olympiád, tak na každých hrách byl některý pětibojař ve hře o medaili. Někde se to povedlo, někde ne. Na posledních hrách byl Martin Vlach byl pátý, Honza Kuf byl osmý. David Svoboda vyhrál olympijské hry v Londýně, což je největší úspěch českého moderního pětiboje. Nahoru jde i ženský tým, loni se už holky začaly prosazovat ve Světových pohárech. Veronika Novotná byla druhá na Světovém poháru v Bulharsku, ale i junioři patří ve světě mezi špičku. Junioři vyhráli juniorské mistrovství světa, Lucka Hlaváčková, které je teprve 17 let, tak byla loni vyhlášena nejlepší mládežnickou pětibojařskou světa. O budoucnost českého moderního pětiboje se asi bát nemusíme.

Základna je tedy široká a děti zájem mají?
Je to trochu složitější, zájem by byl asi větší, než jsme schopni kapacitně zvládnout, tak, aby nám příprava dávala smysl. V Česku je zhruba 20 oddílů a 11 má zřízeno sportovní střediska. Tam je ale příprava zaměřena hlavně na základ, na běh, na plavání a na střelbu. V případě, že pětibojaři prokážou perspektivu, tak se postupně dostávají do center zaměřená na pětiboj. Hlavní centrum u nás je pod armádním sportovním centrem Dukla. S výjimkou dvou reprezentantů tam trénuje celá česká reprezentace. Bez Dukly, stejně jako v jiných sportech, by český moderní pětiboj byl velmi obtížně konkurenceschopný.

Je to dostupný sport pro děti?
Pokud se bavíme o financích, tak ano. Už dlouho máme nastavený systém podpory mládežnického pětiboje a všichni, co mají určitou perspektivu, tak svaz jim přímo i těm oddílům, přispívá na přípravu, aby mohla být plnohodnotná, aby měli podmínky pro trénink. Ti, co mají nějakou perspektivu, tak finanční náročnost je srovnatelná s jakýmkoliv jiným olympijským sportovním odvětvím.

Není tedy na obtíž, že jde o pět sportů?
Na obtíž to není. Víme, že finanční náročnost pětiboje na nejvyšší úrovni je vysoká, ale systém je v rámci svazu nastavený tak, aby většinu nákladů nesl svaz a náklady individuální byly omezeny na nejmenší možnou míru.

V jakém stadiu je kvalifikace moderních pětibojařů na olympiádu do Paříže 2024?
Kvalifikace ještě nezačala. Způsobů je hned několik. Pro evropské závodníky jsou čtyři hlavní soutěže, kde je možné získat místo, ale existuje možnost kvalifikovat se přes světový žebříček. S ohledem na to, jakou sílu má český mužský i ženský tým, tak právě postavení na světovém žebříčku je pro nás asi nejdůležitější, protože žebříček postihuje dlouhodobou výkonnost. Je důležité, aby byli na místech, která by jim garantovala splnění kvalifikačních kritérií a v případě, že některý závodník splní kritéria na soutěžích, tak je to bonus. Pro nás a pro všechny přední týmy, soustředit se na jednu kvalifikaci je poměrně rizikové, protože faktorů, které výsledek na soutěži ovlivňují, je tolik, že k síle našeho týmu by byla koncentrace na jedny závody zbytečná.

Kolik závodníků může mít Česko na olympiádě?
Dva muži a dvě ženy, protože v olympijském programu jsou jen individuální soutěže. V případě, že by Česko mělo více než dva kvalifikované závodníky, tak v rámci svazu máme interní kvalifikační kritéria a ty jsou nastavena tak, aby na olympiádě startovali ti, co mají největší šanci uspět.

Tedy na medaili?
Mám to z cíli na vrcholných akcích trochu jinak a věřím, že to tak mají i naši závodníci. Cílem jakékoliv vrcholné akce by mělo být ji vyhrát, ale jestli se to povede, nebo ne, to je otázka druhá. Nechci se bavit, jestli na medaili nebo do desátého místa, jestli je to úspěch, nebo ne. Náš cíl musí být absolutní a uvidíme, jestli se to povede.

Jedete tam tedy s týmem, který míří na zlato?
Nedá se říct, že míříme na zlato, ale celá příprava a výběr závodníků by měl být takový, že by měl dávat šanci tomu, že o nejvyšší příčky budou bojovat. Jestli se to povede, jako v případě Davida Svobody nebo částečně jako v případě Libora Capaliniho, to je věc jiná. Jet ale na vrcholnou akci s tím, že budu prohlašovat, že naším cílem je být do 10. místa, to nechtějí slyšet ani organizace, co nám pomáhají, ani naši partneři. Věřím tomu, že síla našeho týmu je tak velká, že by měli být ve hře o medaili a faktorů, které ovlivňují výsledek je mnoho. Garantovat se to nedá, ale věřím, že tam pojedeme s týmem, který bude konkurence schopný.

Vnímáte to, že takto nastavenou hlavu můžete mít v týmu lidí, co se pohybovali kolem Davida Svobody? Když to dal on, tak můžu i já...
Nemyslím si, že to začalo Davidem. Atmosféra, že chceme vyhrávat a chceme být nahoře, tak byla z generace Michala Sedleckého, který vyhrál titul mistra světa, předtím Libor Capalini, co byl v čele světového žebříčku, Ondra Polívka byl světová jednička, pak David Svoboda vyhrál olympiádu, po něm byl Honza Kuf druhý na světovém žebříčku...Pokud se bere jedna sportovní generace po druhé, tak tam nebyl jednotlivec, ale celá skupina těch, co byli maximálně úspěšní. Mladí vidí, že systém funguje a když se vše podaří a budou zdravotně v pořádku, tak mají reálnou šanci být v nejužší světové špičce.

Jakube, máte celkem otevřený názor na téma startu ruských či běloruských sportovců na olympiádě. Jak se k tomu jako český moderní pětiboj staví?
U mě je výhodou, že můj osobní názor je absolutně v souladu s tím, co drží Český svaz moderního pětiboje. Stejně tak jako všechny organizace, co nějakým způsobem zasahují do zajištění sportů v České republice, jako je Národní sportovní agentura, Český olympijský výbor a nebo jednotlivá ministerstva, která zajišťují přípravu reprezentantů. Ten názor je stejný s mým osobním názorem a to je, že za aktuální situace z mnoha důvodů je nepředstavitelné, aby se Rusové a Bělorusové se účastnili mezinárodních soutěží. Ty důvody, které mě k tomu vedou jsou tři. Zaprvé jsou etické, zadruhé politické a zatřetí sportovní. Olympijské hry vychází z antických olympiád a základní myšlenkou bylo, že olympijské hnutí bylo vždy mírové. Myšlenka posvátného míru byla všeobecně uznávaná a nikdo si nikdy nedovolil ji porušit. Ruská federace bezprostředně po olympijských hrách v Pekingu a v průběhu paralympijských her zahájila útočnou agresi na suverénní stát. To je popření toho základního, co by měl olympismus obsahovat. Tím ukázali, že ty myšlenky jim jsou cizí. Myslím, že toho pamatuji hodně, ale nepamatuji, že by v takové míře suverénní stát zaútočil na jiný suverénní stát s cílem získat jejich území. Představitelé ruské federace veřejně prohlašují možnost vyhlazení západní civilizace za použití jaderných zbraní. V etickém rozměru mi počínání ruské federace a olympijské myšlenky vůbec nejde dohromady. Vztah politiky a sportu - byla by to ideální situace, kdyby spolu sport a politika nesouviseli. Je ale potřeba říct, že ve všech zemích a u nás také, tak se stát podílí na přípravě nejlepších reprezentantů, jejich příprava je financovaná ze státního rozpočtu, takže je to politické rozhodnutí, na olympiádě závodníci reprezentují své země a v případě úspěchu se pak politici chlubí těmi úspěchy sportovců a zvyšují prestiž té země. O mnoha malých zemí nikdo nikdy neslyšel a jediným pojítkem jsou právě sportovní úspěchy. Myšlenka oddělit politiku od sportu je skvělá, ale v reálném světě je úplně naivní. Všichni reprezentanti, opakuji všichni, využívají nějakým způsobem prostředky ze státního rozpočtu a reprezentují zemi, tak není možné mluvit o tom, že sport a politika nejsou provázané. Další důvod, o kterém se, nevím proč nemluví je ten, že 14 měsíců od začátku ruské agrese je omezený pohyb osob jak z ruské tak do ruské federace. Logicky musí být omezena i možnost činnosti a standardního procesu ze strany Mezinárodní antidopingové agentury. S  k tomu, jaký je vztah Ruska k dopingu a my nemáme 14 měsíců o sportovcích vůbec žádná data, protože neprocházejí kontrolami, nemusí hlásit místa pobytu, aby byli dosažitelní dopingovými komisaři, tak nemáme žádnou garanci, že splňují všechny podmínky, co musí splňovat všichni ostatní sportovci. Každá sportovní federace má vytipovaný velmi úzkou skupinu závodníků, na kterou jsou zaměřeny ty mimosoutěžní kontroly, aby všichni ti nejlepší měli rovné podmínky a že nepoužívají podpůrné prostředky. I když vypadli ze soutěžních žebříčků, tak Rusové ani Bělorusové v žádném takovém sledování nejsou a nebyli by ani v případě, že by Světová antidopingová agentura měla možnost do Ruska cestovat a to nemá. Nejdřív je třeba, abychom měli jistotu, že Rusové procházejí standardní přehlédnutím antidopingovou kontrolou a pak je možné uvažovat o tom, aby se účastnili mezinárodních soutěží.

Svoboda čelí důsledkům za relativizování války na Ukrajině. Skončil v Komisi sportovců a dostal důtku

Číst článek

Vždyť to je základní podmínka k účasti na olympiádě, že jste vedení v systému WADA. Řeší se to celosvětově?
Nás se na to z pozice svazu nikdo neptal. Doporučení Mezinárodního olympijského výboru směrem k federacím bylo z mého pohledu alibistické. Oni nic nerozhodli, přenesli odpovědnost na jednotlivé mezinárodní sportovní federace. Kontrola toho, zda probíhají antidopingové kontroly standardně jsou v gesci mezinárodních federací a mezinárodní agentury. Je otázka, jak to která federace řeší. Zastoupení Ruska v Mezinárodní pětibojařské unie je celkem silné, protože viceprezidentem je, nebo má asi aktuálně pozastavenou činnost, Vjačeslav Aminov, tedy Rus. To je asi jeden z důvodů, proč Rusové a Bělorusové nestartují v pětibojařských soutěžích, protože není garance, že jsou pravidelně kontrolování. A další argument je ten, že Mezinárodní olympijský výbor dal ve svém doporučení takovou větičku, že není možné, aby byli sportovci navázáni na silové složky - na policii a armádu. Přitom, když se podíváte na ruský sport, tak medaile z  olympiád měli  armády. To doporučení Mezinárodního olympijského výboru vidím jako čistě politické doporučení, které je ale velmi komplikované pro jednotlivé federace splnit.

Proč dojde v moderním pětiboji k vyřazení jízdy na koni? A jak se nahradí?
Není to plánované, ale Mezinárodní unie moderního pětiboje na svém kongresu rozhodla, že od olympijského cyklu 2025 až 2028 nahradí jízdu na koni překážková dráha. Obsah té disciplíny je velmi podobný soutěžím Ninja Warrior- krátká překážková dráha délky asi 80 metrů, kde budou závodníci překonávat osm až deset překážek. Je to zaměřené na sílu a dynamiku horní poloviny těla. Je to disciplína, která do moderního pětiboje nepatří a není to nahrazení jedné disciplíny druhou, ale pokud to tak zůstane a přijdeme o jízdu na koni, tak vzniká úplně nové sportovní odvětví se všemi souvislostmi a problémy, které to sebou přináší.

Jaké byly další disciplíny, co měly vystřídat jízdu na koni?
Vůbec si nemyslím, že by jízda na koni byla v moderním pětiboji problémem. Problémem je vedení Mezinárodní pětibojařské unie, která nebyla schopna opakovaně na olympijských hrách zajistit tu disciplínu tak, aby byla objektivní, divácky zajímavá a férová. Není to problém jízdy na koni, tak do pětiboje patří, ale je to jednoznačně chyba unie, která nebyla schopna tu situaci zvládnout. Variant bylo mnoho. Byla připravena jedenadvacetičlenná odborná komise, kde byli nejen sportovci a představitelé unie, ale i velcí hráči, co se týče marketingového dopadu těch disciplín. Samozřejmě i finanční návratnosti a finanční efektivity nové disciplíny. Těch návrhů bylo asi 61, neuvěřitelné množství od úplných nesmyslů, až po disciplíny, které sami o sobě dávají smysl. Nakonec vyšla překážková dráha. Myslím si, že hlavní slovo měl organizační výbor her v Los Angeles, který dlouhodobě, třeba 10-15 let, nechtěli jízdu na koni. Je to pro ně problematická disciplína z hlediska prezentace a toho, jaká atmosféra ve Spojených státech vůči ochraně koní a péči o zvířata je. Měli poměrně jasnou představu, že tam potřebují dostat disciplínu, která bude nejen nekonfliktní, ale hlavně komerčně a finančně zajímavá. To je ten výsledek.

Mluví se o tom, že účast moderního pětiboje je na olympiádě v budoucnu v ohrožení. Je to pravda?
Situace je taková, že po tom, jaký byl mediální ohlas jezdeckých soutěží v rámci olympiády v Tokiu, tak tlak na vyřazení byl opravdu veliký. Na kolik to bylo objektivní a na kolik to byla síla sociálních sítí, to je otázkou. V reakci na to Mezinárodní olympijský výbor dal jasné stanovisko Mezinárodní pětibojařské unii, že musí provést takové změny v programu, aby byl atraktivnější a dostupnější po celém světě. Mezinárodní pětibojařská unie má 1321 zemí, ale jen zhruba 62 se účastní pětibojařských soutěží. Objektivně polovina z nich nemá možnost tréninku jízdy na koni a to byl podstatný důvod, proč k tomu došlo. Federace, které dostaly nějaké podmínky, které musí splnit, tak jsou tři. Je to box, vzpírání a nebo zápas, ale naše podmínky jsou daleko snazší něž u těch ostatních. Víceméně nahrazení jízdy na koni nahrazení překážkovou disciplínou. Moderní pětiboj sice nebyl zařazen do předběžného programu na hry 2028, ale programová komise zpracovává názor na novou překážkovou disciplínu. Letos už mládežnické a juniorské soutěže budou překážkovou disciplínu obsahovat, tak bude možné získat nějaká data. V září by měl Mezinárodní olympijský výbor dát doporučení, zda zařadit a nebo nezařadit moderní pětiboj do finálního programu pro hry v Los Angeles v roce 2028.

Paradoxně by tedy ten překážkový běh mohl moderní pětiboj na olympiádě udržet?
Je to tak, že na kongresu, kde jsem byl s naším předsedou a bojovali jsme za to, aby jízda na koni v moderním pětiboji zůstala, tak to byl hlavní argument pro federace. Mnohdy to byly i federace, kde je moderní pětiboj v popředí. Na olympijských hrách v Los Angeles buď bude moderní pětiboj ve kterém nebude jízda na koni, a nebo bude s jízdou na koni, ale pak je stoprocentně jisté, že ve finálním programu nebude. Rozdíl v tom, jestli jakékoliv sportovní odvětví je, nebo není zařazeno do programu olympijských her, tak je zásadní. To byl ten hlavní argument, proč tak velké procento federací hlasovalo pro změnu, protože to bylo postaveno tak, že není šance, aby pětiboj s jízdou na koni byl součástí programu her v Los Angeles.

Andrea Sestini Hlaváčková, mim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít