Co stojí za úspěchy italských tenistů? Velké i lokální turnaje, silná generace a investice, shodují se experti
Jannik Sinner letos dvakrát zdolal světovou jedničku Novaka Djokoviće a sezonu ukončil jako čtvrtý hráč žebříčku ATP. Italští tenisté vyhráli po 47 letech Davis Cup. K triumfu kromě Sinnera pomohli i talentovaní Matteo Arnaldi nebo Lorenzo Musetti. V sestavě navíc chyběl zraněný Matteo Berrettini. Kde se vzala současná vlna talentovaných italských tenistů? A může se nějak inspirovat Česko?
Celkem pět italských tenistů je aktuálně v nejlepší světové stovce žebříčku ATP, přičemž několik dalších ukončilo letošní sezonu těsně před jejími branami. Italové navíc v roce 2023 dosáhli na nejprestižnější týmovou trofej světa. Logicky tak vyvstávají otázky na to, čím Italové svůj mužský tenis v posledních letech posunuli.
Italští tenisté po 47 letech ovládli Davisův pohár. Ve finále si poradili s Austrálií
Číst článek
Nový systém
„Tenis je v Itálii po fotbale druhý nejsledovanější sport. V poslední dekádě se tu rozjel skvělý systém, kdy se pořádá spousta menších lokálních turnajů, na kterých mohou mladí hráči sbírat body a stoupat žebříčkem,“ říká pro iROZHLAS italský novinář Mario Boccardi.
Díky tomuto systému tak mohl například Matteo Arnaldi odehrát v loňské sezoně jen v Itálii a San Marinu 20 turnajů kategorie challenger. Rok 2022 začínal v žebříčku ATP na 363. místě a končil ho jako 134. hráč světa.
Podobný systém využil například ve Spojených státech amerických Ben Shelton, který až do letošního roku nikdy necestoval mimo svou rodnou zemi, ale i tak se v žebříčku dostal do elitní světové stovky. Letos už díky tomu mohl mimo jiné na všechny grand slamy a aktuálně je na 17. příčce světa.
Jak uvádí Boccardi, ne každá země si ale podobný systém může dovolit: „Je samozřejmě skvělé, když země může pořádat dost turnajů ITF a challengerů, ale můžou si to dovolit jen ty nejbohatší tenisové federace.“
Nemohla jsem tenis ani vidět, říkala Vondroušová. Po nejlepším roce kariéry teď sbírá jednu cenu za druhou
Číst článek
„Pořádání challengerů a turnajů ITF je velikým faktorem. Místní hráči mají možnost získat zkušenosti doma a nepodnikat nákladné cesty do zahraničí. Je to základ pro budování úspěšného tenisového systému, na což se teď italská federace správně zaměřuje,“ dodává polský tenisový publicista Damian Kust.
Významné turnaje
Kromě pořadatelství menších podniků se však Itálie může pyšnit i velmi prestižními turnaji. Každoročně se v Římě koná turnaj ATP 1000, Turín hostí Turnaj mistrů pro nejlepší hráče sezony a jeho ekvivalent pro tenisty do 21 let se až do loňska konal v Miláně.
Turnaj mistrů do 21 let se hraje od roku 2017 a domácí Itálie mohla vždy mezi účastnickou osmičku vměstnat jednoho domácího hráče na divokou kartu. To by se mohlo zdát jako další jasný důvod italského vzestupu, avšak Kust nesouhlasí.
„Nehrálo to podle mě až takovou roli. Někteří Italové, kteří dostali divokou kartu, dnes už ani nehrají tenis. Jediným výrazným výsledkem byl celkový triumf Jannika Sinnera v roce 2019. Tenis byl v Itálii populární už delší dobu a Turnaj mistrů v Turíně je podle mě větší hnací silou dnešního tenisového boomu mezi širokou veřejností,“ vysvětluje.
Česká generace
„Turín a dříve i Milán určitě pomáhají. Nejen jako motivace pro hráče, ale investuje se díky tomu víc i do stavby nových středisek,“ myslí si bývalá tenistka a moderátorka Radiožurnálu Sport Andrea Sestini Hlaváčková.
„Čeští tenisté jdou taky nahoru. Je načase o nich zase začít mluvit pozitivně. Současná generace kolem Jiřího Lehečky, Tomáše Macháče i Jakuba Menšíka je moc talentovaná a může mít v budoucnu podobnou sílu jako Italové. Nečekala bych od nich nicméně výkony Tomáše Berdycha. Držím jim ale moc palce,“ uzavírá bývalá vítězka Roland Garros a US Open ve čtyřhře.
