Archeologové objevili pevnost, kterou zřejmě stavěl Caligula. Římané se odsud chystali do Anglie

Archeologové na nizozemském pobřeží objevili asi dva tisíce let starou rozlehlou pevnost, kterou podle nich postavili Římané při svých snahách o dobytí Anglie. Tábor pro několik tisíc legionářů nejspíš začal stavět císař a vojevůdce Caligula a po jeho smrti ji v roce 43 využil jeho nástupce Claudius jako základnu pro své úspěšné tažení do Británie, píše The Guardian.

Amsterodam Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Práce archeologů, ilustrační fotografie

Práce archeologů, ilustrační fotografie | Foto: Tony Gentile | Zdroj: Reuters

Donedávna se odborníci domnívali, že ve Velsenu byla dvě menší tábořiště, ale teprve teď došli na základě důkazů k závěru, že se jednalo o jednu velkou vojenskou pevnost pro legionáře, která měla rozlohu nejméně 11 hektarů.

Podle výzkumníků byla římská legie čítající „několik tisíc“ vojáků připravených k boji umístěna ve Velsenu, asi 30 kilometrů od Amsterdamu, u ústí řeky.

Důkazy ukazují na to, že Velsen, latinsky Flevum, byl nejseverněji položenou pevností římské říše. Byla vybudována, aby udržela na uzdě germánský kmen Chauků, zatímco se Římané chystali na invazi, domnívá se Arjen Bosman, který stojí za nejnovějšími vědeckými závěry.

Léta 42 a 43

„Víme jistě, že Caligula byl v Nizozemí, protože na dřevěných sudech s vínem jsou vypálené iniciály císaře. Naznačuje to, že pocházely z císařského dvora,“ uvedl pro list Guardian Bosman.

Vědci našli metodu, jak hrobku u terakotové armády prozkoumat bez poškození. Využijí kosmické záření

Číst článek

„Caligula sem přišel, aby se připravil na invazi do Anglie a dosáhl stejných vojenských úspěchů jako Julius César. Chtěl ji dobýt a obsadit. Svou vizi nemohl dokončit, protože byl v roce 41 zabit a Claudius v roce 43 po něm úkol převzal,“ vysvětlil odborník.

U brány do pevnosti archeologové našli prkna, která se podařilo datovat do zimy mezi lety 42 a 43, tedy těsně před invazí. Bosman uvedl, že když se o dataci dozvěděl, doslova skákal radostí.

První důkazy o římské pevnosti v severoholandském Velsenu objevili v roce 1945 školáci, kteří našli střepy keramiky v opuštěném německém protitankovém zákopu. Archeologové tu pak po dalších důkazech pátrali celá desetiletí. Oblast se v roce 1997 stala chráněnou archeologickou lokalitou díky Bosmanově nálezu příkopů, zdí a bran. Interpretace důkazů v posledních dnech změnila význam této oblasti.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme