Češi a Slováci byli nekompatibilní už před rokem 1918. Máme se rádi, tak rozdíly akceptujeme, míní sociolog
Na 45 procent Slováků si myslí, že rozdělení Československa nebylo přínosné. Sametový rozvod hodnotí negativně hlavně lidé starší 50 let a slovenští občané maďarské národnosti. Ukázal to prosincový průzkum slovenské agenturoy AKO. Na Slovensku dál přetrvává silná vazba na Česko. Málokdo už by se ale vzdal slovenské svrchovanosti. Jak výrazně se od sebe za posledních 30 let Češi a Slováci vzdálili kulturně?
Tyto dva národy byly podle sociologa Michala Vašečky, který působí na Bratislavské mezinárodní škole liberálních studií a současně na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, značně nekompatibilní už před rokem 1918.
Slovensko slaví 30 let od vzniku. Poslechněte si celé Téma dne. Moderuje Lukáš Matoška
„Češi mají daleko blíž k Rakušanům a Němcům. Slováci mají mimořádně blízko k Maďarům. Máme se upřímně rádi, ale je to často láska a blízkost, která tyto rozdíly akceptuje,“ říká pro Český rozhlas Plus sociolog Vašečka.
Tyto kulturní rozdíly mají prý vliv i na politiku. „Slovenská politika je méně racionální a více emocionální.“
Na Slovensku nedávno padla vláda a obecně lze říct, že slovenská politika je v poslední době plná zvratů. „Slovensko se stále hledá. Má v sobě, na rozdíl od Česka, silný prvek západní Evropy, velmi silný prvek východní Evropy, ale i výrazný balkánský vliv.“
„Dodnes si úplně nezadefinovalo, co ho spojuje. Není tu žádný elementární konsenzus o národní historii, na rozdíl například od České republiky.“
Hosty byli
- Barbora Berezňaková, režisérka slovenského dokumentu Spýtaj sa Vašich
- Michal Vašečka, sociolog působící na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, na Bratislavské mezinárodní škole liberálních studií a v think-tanku Bratislava Policy Institute, předseda redakční rady Denníku N
- Petr Zahradník, ekonom České spořitelny, člen NERV, ekonomický expert Evropského hospodářského a sociálního výboru
I v pohledu na válku na Ukrajině vidí Vašečka markantní rozdíly. „Nejen v porovnání s Českem, ale i Polskem, a dokonce i Maďarskem Slovensko trčí jako země, jejíž část je autoritářská, a proto někteří lidé podporují autoritářský režim Vladimira Putina.“
„A je to nejpanslavističtější země celé střední a východní Evropy. Slovensko je ještě panslavističtější než Bulharsko, kde se to dá historicky mnohem lépe chápat,“ zdůrazňuje.
„Je to problém, protože ta země je podle kulturně-civilizačních témat rozdělená na dvě naprosto nekompatibilní části. V případě Slovenska jsou to dvě stejně velké skupiny, které stojí proti sobě a velmi těžko se umí dohodnout na zcela elementárních věcech,“ dodává sociolog Vašečka.
Jaké hodnocení Československa dnes na Slovensku převažuje? A kam se za tu dobu vyvinuly ekonomiky obou samostatných států? Poslechněte si výše celé Téma dne.
