Téměř každý šlechtic měl lapkovskou družinu. Přepadání považovali za legální, usmívá se archeolog
Archeolog a šlechtic Ludvík Belcredi 20 let prozkoumával hrad Skály, dalších 10 let fakta zpracovával. Nyní je představuje v knize Hrad Skály. Vydal své tajemství. „Výzkum hradu Skály se stal jedním z největších výzkumů nejen u nás, ale i v Evropě. Byl prozkoumán nejen hrad, ale i celé okolí v rozsahu čtyř pěti hektarů,“ popisuje v pořadu Host Lucie Výborné Ludvík Belcredi. Jak se stalo, že se na hradě usídlili lapkové?
Poslouchala jsem, co jste říkal jednomu z našich reportérů, a jedna z těch vět zněla: „Dlouho mi trvalo, než jsem ten hrad vůbec našel.“ Jak se hledá hrad?
Když je to velká zřícenina, jako byl hrad Skály, tak někdy dost těžko, protože nebyl v terénu zvlášť vyznačen. Jediná věc, která na hrad upozorňovala, byla branka mezi skalami, která byla dost schovaná. Když člověk nevěděl, kde to je, chodil a hledal, až branku našel, a pak si dovedl přibližně představit, v jakých místech byl hrad rozložen. Z hradu tenkrát zbyly jen tři vlny kamení.
Jediná věc, která na hrad upozorňovala, byla branka schovaná mezi skalami, přibližuje hledání hradu Skály archeolog a potomek šlechtického rodu Ludvík Belcredi
Ale jak se hledá hrad? Podle historických zmínek, že někde kdesi v hvozdech stál?
Vědělo se, že hrad tam byl, má veliké příkopy a valy, ty ho identifikovaly. Od 19. století byl popis. Řada lidí popisovala místo, kde se nachází. Většinou, že je dávno zarostlý a ve skalách na něho upomínají zbytky zdí a podobně.
Na hradě v minulosti sídlili lapkové. Fungovala tam také padělatelská dílna, což mi z vašeho vyprávění připadá jako nejzajímavější epizody hradu Skály.
Jsou to zajímavé epizody. Zajímavé je, že aniž by někdo znal podrobně historii, kterou jsme zmapovali, ještě na internetu je možné se dočíst úplné hlouposti o tom, kdo hrad zlikvidoval, kdo tím lapkou byl. Gros samozřejmě hledáme v původních majitelích, šlechticích, kteří hrad vybudovali...
Původních majitelích, šlechticích – říká sám šlechtic. Myslíte, že jste mohli mít podobné uvažování? Nebo že vám jako archeologovi a zároveň šlechtici může pomoci to, že máte nebo můžete mít podobné uvažování?
O tom jsem nikdy nepřemýšlel. Spíš jsem vždycky přemýšlel jako archeolog. Srovnávat to s tím, že jsme měli kdysi ve středověku hrad v Itálii...
Ten hrad postavili páni ze Stařechovic, Archleb ze Stařechovic, někdy v 70. letech 14. století. Postavili to jako sídlo svého nového dominia. Stařechovice jsou na Hané, kde měli jen malou tvrz. Začali si budovat dominium na Vysočině, to potřebovalo završit nějakou takovou stavbou. A také začínala doba markraběcích válek, takže se koukali někde uchytit.
Ale hrad potom posloužil k ne úplně dobrým účelům...
Ale v tom byli zase šlechtici. Když Archlebův syn Erhart umíral, svěřil své dvě nezletilé dcery a svůj majetek do péče Erharta Pušky z Kunštátu, což byl vůdce poměrně velké lapkovské družiny.
Konec rozsáhlé rekonstrukce Karlštejna, vzniknou nové expozice a návštěvnické centrum
Číst článek
Do šlechticů bych to normálně neřekla...
To byla doba, kdy téměř každý šlechtic měl lapkovskou družinu. Vyplynulo to z toho, že feudálové byli orientovaní na zemědělství, zatímco se ohromně rozvíjel obchod, obchodníci a podobně. Považovali prakticky za legální ty obchodníky přepadat. Tím si významně přivydělávali.
Kdo byli tehdejší lapkové? Nemusím si představovat hned nějakou lůzu...
Ne, ti lapkové by se rekrutovali z nejrůznějších skupin, počínaje zchudlými šlechtici, zemany, byli to zběhlí kněží, studenti, nevolníci, kteří se nějakým řízením dostali na toto řemeslo.
Jaká byla situace v našich zemích koncem 14. století, že tito lidé neměli alternativu? Nebo měli, ale byla méně pohodlná?
Mohli pracovat, když ty možnosti měli, kromě zchudlých šlechticů. Máme bratry Andělovce z Ronovce, to jsou nejlepší ukázky zchudlých šlechticů. To nebyli žádní drobní šlechtici. Přišli v markraběcích válkách o majetek. Uměli zacházet se zbraní, tak se dali na lapkovství. Jinak, jak píše kolega historik, i ti nevolníci záhy zjistili, že loupení přináší více užitku než pachtění na poli.
V čem je hrad Skály unikátní? Jak dlouhou měl historii? A kolik máme ještě neprozkoumaných hradů? Poslechněte si celý rozhovor v audio nebo video záznamu výše.
