Příchod jezuitů až po Bílé hoře je mýtus. Sloužil k přesvědčování lidí ke katolicismu, říká historička
Jezuité byli po dlouhá léta pomyslným terčem nejrůznějších kritik i nenávistných komentářů. Strefoval se do nich muž břitkého pera Karel Havlíček Borovský, stejně jako další účastníci veřejného života od 18. století až do současnosti. Ostatně slyší-li člověk jméno Koniáš, jistě se mu vybaví „zločinné“ pálení knih na hranici.
Jezuité se stali symbolem údajné porážky Čechů na Bílé hoře v roce 1620, přestože to nebyla bitva mezi Čechy a Němci – ti byli na obou válčících stranách –, ale bitva mezi katolíky a protestanty. Tento fakt byl postupně upozaďován, a tak se z dané bitvy stal téměř zásadní mezník naší historie, kdy bylo ublíženo „holubičím Čechům“.
Příchod jezuitů, tedy Tovaryšstva Ježíšova, a jejich působení v Čechách a na Moravě je tématem mnoha diskusí. Poslechněte si celé Jak to bylo doopravdy Ivany Chmel Denčevové
A protože v letech po této bitvě nastala rekatolizace, tedy návrat – častokrát násilný – lidí ke katolicismu a vyhnání protestantů ze země, tak se právě jezuité stali symbolem těchto změn. Komplikovaná situace ovšem nebyla pouze v našich zemích, ale v celé Evropě.
Z bonvivána poustevníkem
Zakladatelem Tovaryšstva Ježíšova, což je oficiální název jezuitského řádu, byl Ignác z Loyoly, který byl ve svém životě nejprve královským pážetem, pak důstojníkem španělské armády Karla V. a na svém kontě měl řadu vojenských úspěchů. Prý byl také bonviván a měl rád zábavu, ženy a veselí, až došlo k zásadní události jeho života: byl zraněn a dlouhé léčení ho přivedlo na zcela jinou životní cestu.
„Jeho příběh byl absolutně výjimečný,“ konstatuje historička Eva Doležalová. Ignác z Loyoly zažil extatické vidiny, zázračně se uzdravil, žil také jakou poustevník, nechal se i bičovat a studoval filozofii a teologii. A rozhodnul se založit církevní řád Tovaryšstva Ježíšova.
Masarykovo dílo je nyní k přečtení online. Jde i o obranu před dezinterpretací jeho života, říká historik
Číst článek
Papežem byl řád uznán v roce 1540 a stál na těchto principech, jak vysvětluje historička: „Přímá poslušnost papeži, jiná organizace oproti jiným řádům, misijní činnost. Původně měla být činnost zaměřena na Svatou zemi, ale rychle se ocitli v konfrontaci s německou reformací a utrakvismem v českých zemích.“
Do českých zemí jezuity pozval pražský administrátor Scribonius, který řídil neobsazený pražský arcibiskupský úřad. První jezuité neuměli česky a od počátku se stali terčem posměchu, protože „to byl klasický střet dvou kultur, dvou náboženství a domácí prostředí bylo pod vlivem utrakvismu a německé reformace spolu s obavami, aby se nevrátily poměry předhusitské,“ říká Doležalová.
Osudová bitva?
Jezuité rychle pochopili, že je třeba se naučit česky a jít mezi lidi. Díky podpoře domácích šlechtických rodin pak zakládali svá střediska v dalších městech, vedle Prahy vznikly koleje v Olomouci, Brně, Chomutově, Českém Krumlově a Jindřichově Hradci.
Jejich podíl na rozvoji školství, vzdělanosti a kultury je mimořádný a nezpochybnitelný. Po pár desetiletích se ale všechno mění. Situace souvisela s otázkami, které se týkaly podílu na správě českých zemí, čistoty víry a role církevních institucí. Ty pak vedly až k událostem roku 1618, začíná tím dlouhá a krutá třicetiletá válka.
Leopold Hilsner není vrah Anežky Hrůzové. Mám důkaz o rozporech ve spisu, odhaluje badatel Mareš
Číst článek
Jistým mezníkem se tak pro nás stává bitva na Bílé hoře v roce 1620, byť její tehdejší význam nebyl takový, jak ho česká historiografie posléze vnímala a dostávala do širokého veřejného povědomí.
Jezuité byli z českých zemí vyhnáni, ovšem krátce poté se vracejí a působí zde až do roku 1773, kdy byl řád rozpuštěn. Obnoven byl pak v roce 1814, ale své předchozí slávy už nedošel, přesto funguje v Česku do současnosti.
Na otázku pořadu, zda jezuité přišli do českých zemí až po Bílé hoře, historička Eva Doležalová odpovídá: „Nepřišli, byli v českých zemích od roku 1556 a v roce 1618 byli dočasně vypuzeni, ale vracejí se už v roce 1620. Mýtus, že přicházejí až po Bílé hoře, je spojen s rekatolizací a také snahou přesvědčovat lidi i násilnou formou ke katolicismu.“
Poslechněte si celé Jak to bylo doopravdy v audiozáznamu v úvodu článku. Moderuje Ivana Chmel Denčevová.
