Příchod jezuitů až po Bílé hoře je mýtus. Sloužil k přesvědčování lidí ke katolicismu, říká historička

Jezuité byli po dlouhá léta pomyslným terčem nejrůznějších kritik i nenávistných komentářů. Strefoval se do nich muž břitkého pera Karel Havlíček Borovský, stejně jako další účastníci veřejného života od 18. století až do současnosti. Ostatně slyší-li člověk jméno Koniáš, jistě se mu vybaví „zločinné“ pálení knih na hranici.

JAK TO BYLO DOOPRAVDY Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

jezuité

Jezuité (ilustrační foto) | Foto: Jana Šustová | Zdroj: Český rozhlas

Jezuité se stali symbolem údajné porážky Čechů na Bílé hoře v roce 1620, přestože to nebyla bitva mezi Čechy a Němci – ti byli na obou válčících stranách –, ale bitva mezi katolíky a protestanty. Tento fakt byl postupně upozaďován, a tak se z dané bitvy stal téměř zásadní mezník naší historie, kdy bylo ublíženo „holubičím Čechům“.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příchod jezuitů, tedy Tovaryšstva Ježíšova, a jejich působení v Čechách a na Moravě je tématem mnoha diskusí. Poslechněte si celé Jak to bylo doopravdy Ivany Chmel Denčevové

A protože v letech po této bitvě nastala rekatolizace, tedy návrat – častokrát násilný – lidí ke katolicismu a vyhnání protestantů ze země, tak se právě jezuité stali symbolem těchto změn. Komplikovaná situace ovšem nebyla pouze v našich zemích, ale v celé Evropě. 

Z bonvivána poustevníkem

Zakladatelem Tovaryšstva Ježíšova, což je oficiální název jezuitského řádu, byl Ignác z Loyoly, který byl ve svém životě nejprve královským pážetem, pak důstojníkem španělské armády Karla V. a na svém kontě měl řadu vojenských úspěchů. Prý byl také bonviván a měl rád zábavu, ženy a veselí, až došlo k zásadní události jeho života: byl zraněn a dlouhé léčení ho přivedlo na zcela jinou životní cestu.

„Jeho příběh byl absolutně výjimečný,“ konstatuje historička Eva Doležalová. Ignác z Loyoly zažil extatické vidiny, zázračně se uzdravil, žil také jakou poustevník, nechal se i bičovat a studoval filozofii a teologii. A rozhodnul se založit církevní řád Tovaryšstva Ježíšova.

Masarykovo dílo je nyní k přečtení online. Jde i o obranu před dezinterpretací jeho života, říká historik

Číst článek

Papežem byl řád uznán v roce 1540 a stál na těchto principech, jak vysvětluje historička: „Přímá poslušnost papeži, jiná organizace oproti jiným řádům, misijní činnost. Původně měla být činnost zaměřena na Svatou zemi, ale rychle se ocitli v konfrontaci s německou reformací a utrakvismem v českých zemích.“

Do českých zemí jezuity pozval pražský administrátor Scribonius, který řídil neobsazený pražský arcibiskupský úřad. První jezuité neuměli česky a od počátku se stali terčem posměchu, protože „to byl klasický střet dvou kultur, dvou náboženství a domácí prostředí bylo pod vlivem utrakvismu a německé reformace spolu s obavami, aby se nevrátily poměry předhusitské,“ říká Doležalová.

Osudová bitva?

Jezuité rychle pochopili, že je třeba se naučit česky a jít mezi lidi. Díky podpoře domácích šlechtických rodin pak zakládali svá střediska v dalších městech, vedle Prahy vznikly koleje v Olomouci, Brně, Chomutově, Českém Krumlově a Jindřichově Hradci.

Jejich podíl na rozvoji školství, vzdělanosti a kultury je mimořádný a nezpochybnitelný. Po pár desetiletích se ale všechno mění. Situace souvisela s otázkami, které se týkaly podílu na správě českých zemí, čistoty víry a role církevních institucí. Ty pak vedly až k událostem roku 1618, začíná tím dlouhá a krutá třicetiletá válka.

Leopold Hilsner není vrah Anežky Hrůzové. Mám důkaz o rozporech ve spisu, odhaluje badatel Mareš

Číst článek

Jistým mezníkem se tak pro nás stává bitva na Bílé hoře v roce 1620, byť její tehdejší význam nebyl takový, jak ho česká historiografie posléze vnímala a dostávala do širokého veřejného povědomí.

Jezuité byli z českých zemí vyhnáni, ovšem krátce poté se vracejí a působí zde až do roku 1773, kdy byl řád rozpuštěn. Obnoven byl pak v roce 1814, ale své předchozí slávy už nedošel, přesto funguje v Česku do současnosti.

Na otázku pořadu, zda jezuité přišli do českých zemí až po Bílé hoře, historička Eva Doležalová odpovídá: „Nepřišli, byli v českých zemích od roku 1556 a v roce 1618 byli dočasně vypuzeni, ale vracejí se už v roce 1620. Mýtus, že přicházejí až po Bílé hoře, je spojen s rekatolizací a také snahou přesvědčovat lidi i násilnou formou ke katolicismu.“

Poslechněte si celé Jak to bylo doopravdy v audiozáznamu v úvodu článku. Moderuje Ivana Chmel Denčevová.

Ivana Chmel Denčevová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme