Král Šumavy, nepolapitelný převaděč Josef Hasil se narodil před sto lety ve vesničce Zábrdí u Prachatic
Přesně před sto lety se narodil Josef Hasil. Legendárního nepolapitelného převaděče a agenta-chodce ale všichni znali jako Krále Šumavy. Rodák z malé vesničky Zábrdí u Prachatic pomohl na svobodu desítkám lidí a pracoval i pro americké výzvědné služby. Filmaři teď dokončují podle jeho životního příběhu devítidílnou televizní sérii.
Josef Hasil se narodil v Zábrdí u Prachatic 8. února 1924. Za druhé světové války byl nuceně nasazený v Pasově. V březnu 1945 Němcům uprchl do Čech a stal se spojkou u partyzánů. Po válce se vyučil bednářem. Brzy ale nastoupil jako dobrovolník ke Sboru národní bezpečnosti. V lednu 1948 zamířil k pohraničnímu útvaru Zvonková na Šumavě.
Nejprve převáděl lidi na Západ po roce 1948 jako pohraničník. „Byl esenbák, sloužil na Zvonkové na Šumavě. Říkal, že u jeho útvaru ty lidi nechytali, že jim prostě ukazovali cestu na Západ,“ líčí spisovatel David Žák, který Hasilův příběh oživil románem Návrat Krále Šumavy.
„Pomáhal, pak dokonce i organizoval přechody celých skupin lidí, kterým tady hrozil kriminál,“ dodává.
Po jedné cestě přes hranice Josef Hasil sám skončil v rukou pohraničníků. Podařilo se mu ale uprchnout z vězení, v Německu vstoupil do služeb americké výzvědné služby a stal se agentem-chodcem.
Po stopách Návratu krále Šumavy. V Údolí smrti stříleli pohraničníci lidi, kteří utíkali ze země
Číst článek
„Hasil byl jeden z nejlepších agentů, protože přinášel opravdu cenné informace o uranu, a dokonce i informaci o tom, že byl zatčen Rudolf Slánský. O tom tady v republice nikdo nevěděl, takže to hned odvysílala západní rádia,“ říká David Žák.
Co se týče množství převedených lidí, Josef Hasil podle něj úplně největším převaděčem nebyl. „To jiní byli daleko produktivnější. On sám, když o tom vyprávěl, mluvil o desítkách lidí. Já to odhaduji na něco přes stovku,“ uvádí spisovatel.
Josef Hasil chodil za hranice až do roku 1953, kdy je definitivně zatarasila železná opona. Potom odletěl do Ameriky a usadil se v Chicagu, kde zemřel v roce 2019.
Syna poprvé viděl až po revoluci
U Prachatic dosud žije syn Josefa Hasila Josef Vávra. S otcem se poprvé viděl až v roce 1990, kdy za ním přiletěl do Ameriky. „Tři dny jsme si povídali o rodině a jeho přechodech. Uvědomil jsem si, že jedno z největších komunistických svinstev bylo zpřetrhání rodinných vazeb. To uměli dobře,“ přiznává.
Josef Hasil měl podle něj i po listopadové revoluci v roce 1989 pořád strach z komunistů.
Až v Americe jsem se dozvěděl, že mi někdo říká král Šumavy, vzpomínal Josef Hasil
Číst článek
„On by se sem nejraději vrátil, jenže pořád se komunistů strašně moc bál a měl strach sem přijít. Říkal mi, že se bojí, že by ho tady zastřelili. Až do smrti se budil v noci ze spaní, protože se mu zdálo, že ho honí komunisti. Měl to v sobě tolik zažitý, jak zkusil. A u těch starých lidí se vzpomínky projeví ještě více,“ vypráví Josef Vávra.
Jeho matkou byla Hasilova snoubenka Marie Vávrová. Josef Vávra se narodil v roce 1949, když byl jeho otec ve vězení. Synovi potom posílal do Čech z Ameriky dárky. Za žvýkačky mu prý kamarádi dokonce nabízeli vzduchovku.
„Z Ameriky přišly i džíny, kostkované košile nebo barevné ponožky. Ale největší hvězdou jsem byl, když táta poslal pravou koženou oboustrannou bundu se cvoky. To mi bylo sedm let. Místní komunisti kvůli tomu měli speciální schůzi, kde řešili, kdo mi ji zakáže nosit. Nepovedlo se jim to. Bundu pak užili ještě moji sourozenci v Budějovicích,“ vzpomíná Josef Vávra.
Jako Krále Šumavy označovali Hasila i samotní tajní policisté, jak dokládají dobové dokumenty. Spolu s dalším převaděčem Kiliánem Nowotným se stal předlohou pro propagandistický film Král Šumavy z roku 1959.
V roce 2012 pak Hasilův příběh oživil jihočeský spisovatel David Jan Žák. Podle jeho knihy už vznikly první tři díly devítidílné filmové série Král Šumavy v režii Davida Ondříčka. V současnosti filmaři dokončují zbylých šest dílů pod taktovkou režiséra Damiána Vondráška. Hotovo má být na podzim.
