‚Byl nedílnou součástí expanze našeho druhu.‘ Vědci našli důkaz výroby oděvů z doby před 120 tisíci lety
Skupina vědců objevila v jeskyni na pobřeží Maroka předměty nasvědčující tomu, že si lidé zřejmě vyráběli oděv už před zhruba 120 tisíci lety. Ve městě Temara našli například kostěné nástroje či zvířecí kosti, které vykazují známky toho, že z nich lidé primárně využili kůži a nikoli maso. Dosud patřily mezi nejstarší důkazy o odívání homo sapiens kostěné jehlice ze Sibiře staré 40 tisíc až 45 tisíc let, píše agentura Reuters.
Homo sapiens se poprvé objevil před přibližně 300 tisíci lety v Africe a postupně se rozšířil do zbytku světa. Oblékání se přitom považuje za milník pro lidstvo, poznamenal Reuters.
„Předpokládáme, že oděv byl nedílnou součástí expanze našeho druhu do chladnějšího prostředí,“ uvedla archeoložka Emily Hallettová z německého Institutu Maxe Plancka a hlavní autorka studie, kterou publikoval magazín iScience.
Barva obilí prozradila u Řípu mohylu s hrobem dítěte. ‚Jeden z nejunikátnějších nálezů,‘ říká archeolog
Číst článek
Její tým objevil v marocké jeskyni 62 nástrojů vyrobených ze zvířecích kostí starých 90 tisíc až 120 tisíc let. Zaznamenal rovněž řezné stopy na kostech tří malých zvířat - lišky, šakala a kočky divoké, jež nasvědčují tomu, že je lidé stáhli z kůže kvůli kožichu.
Nalezené kosti dalších zvířat svědčí o tom, že lidé jejich maso jedli, byť i jejich kůži mohli zpracovat, píše Reuters.
Nevyřešené otázky
Některá tajemství archeologové přesto ještě nerozluštili - kupříkladu nevědí, jak výsledné oblečení vypadalo a zda sloužilo k ochraně před přírodními živly, nebo mělo spíše symbolický význam, poznamenal server The Guardian. Kožešiny a kůže podléhají zkáze rychleji než kosti a vědci v jeskyni žádný prehistorický oděv nenašli.
Castrum Novum je pro archeology splněný sen. Ti plzeňští se na vykopávkách u Říma podílí už pět let
Číst článek
„Oblečení je jedinečnou lidskou inovací,“ upozorňuje spoluautorka studie Eleanor Scerriová, která rovněž pracuje v Institutu Maxe Plancka.
„Oblečení používáme v praktickém smyslu, například abychom se zahřáli nebo ochránili naši kůži. Ale využíváme ho také symbolicky, abychom vyjádřili něco o tom, kdo jsme. Splňuje také množství společenských konvencí, které se pojí s našimi různorodými globálními kulturami,“ podotkla Scerriová.
Nalezené jeskynní artefakty přitom pocházejí z období, kdy se na různých archeologických nalezištích začínají objevovat známky osobního zdobení nebo jiných symbolických vyjádření tehdejších lidí.
Vědci podle Reuters předpokládají, že druh homo sapiens začal vyrábět oděvy ještě mnohem dříve, než do jaké doby se datuje objev z Maroka, pro tuto teorii však zatím chybí archeologické důkazy. Genetické studie vší šatních, které provedli jiní vědci, nasvědčují tomu, že původ oblečení by se mohl datovat až do období před 170 tisíci lety.
