Proč neuklízet na svatou Lucii? ‚Je to den pro ženy, aby si odpočinuly od práce,‘ popisuje historička
Předvánoční čas si většina lidí spojuje s nákupem dárků nebo pečením cukroví. Pro věřící má ale docela jiný význam. Jde o období, kdy se má člověk zklidnit a rozjímat. Adventní doba taky vyzývá k dodržování různých lidových tradic a rituálů. „Zapalování svíček na věnci je zvyk relativně mladý a pocházející z protestantského německého prostředí,“ vysvětluje pro Radiožurnál historička Valburga Vavřinová.
Lidé v neděli na vánočních věnci zapalujeme druhou svíčku. Co to symbolizuje?
U nás se adventní věnec rozšířil velice rychle. Je to necelých 30 let, kdy ho najdeme skoro v každé domácnosti. Přitom je to zvyk relativně mladý a ještě k tomu pocházející z protestantského německého prostředí.
„Svatá Lucie je první nejstarší křesťanská, skutečně historicky doložitelná mučednice,“ popisuje historička Valburga Vavřinová.
Němci považují za první adventní věnec ten, který kdysi zapálil dávno v Hamburku na svých dveřích luteránský kazatel. Dal pod něj pokladničku a snažil se k ní upoutat pozornost věřících svíčkou.
Věnec byl tehdy vyřezávaný ze dřeva a natřený na zelenou. Tam si lidé přečetli nápis, že by každý z dobrých věřících křesťanů měl přispět na společnou vánoční hostinu.
V druhé polovině 19. století se adventní věnce už dostávaly i mimo město Hamburk. Za celosvětové rozšíření se zasloužilo skautské hnutí, které, když dělalo různé předvánoční dobročinné sbírky, tak adventní věnce nabízelo ke koupi nebo jako poděkování.
A protože všechno, co se lidu líbí, je potřeba implantovat do církevních zvyků – ať už jsme luteráni, evangelíci nebo katolíci – tak kolem roku 1900 se katolická církev s adventními věnci smířila. Tehdy už se na nich každý den nezapalovala dobročinná svíčka, ale svíčky čtyři, které symbolizovaly adventní neděli.
Té druhé neděli se říká bronzová. Víme, jak to vzniklo?
To už nemá s křesťanstvím nic společného. To už jsme v nákupních centrech.
Takže to je jenom taková přezdívka?
Úplně ne, protože advent nám připomíná příběh Ježíše Krista i Starý zákon. Mezi Starým zákonem, židovským kalendářem, a mezi naším křesťanstvím je rozdíl asi 4000 let. Stejně tak nás dělí od křesťanského období čtyři období – doba železná, zlatá, bronzová. Podle nich se neděle jmenují. Trošku můžeme najít souvislost ve všem.
Odkud se vzal Halloween? Kořeny má v Irsku, zapálená lucerna má chránit dům před zlými duchy
Číst článek
V nadcházejícím týdnu nás 13. prosince čeká svátek svaté Lucie. Proč je významný?
Svatá Lucie je první nejstarší křesťanská skutečně historicky doložitelná mučednice. Zároveň v období, kdy mezi astronomickým a církevním kalendářem panoval rozdíl deseti dnů, se stávalo, že i na svátek svaté Lucie mohl připadnout zimní slunovrat.
Tehdy vzniklo přísloví: Svatá Lucie noci upije. Koncem 16. století ale došlo ke gregoriánské kalendářní reformě a deset dní, které přebývaly, se vymazaly. Tehdy se tam objevilo, že Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.
Je pravda, že by se na Lucii nemělo uklízet?
Rozhodně. Když se podíváme na advent, tak se naši předci se rádi bavili. Protože věděli, že většinu práce, která v adventu ještě pořád je, spočívá na bedrech žen, tak měly spoustu ženských svátku.
Začalo to už svatou Barborou, další byla Lucie, která advent láme v polovině. A právě na tento svátek se ve středověku i novověku nesměly vykonávat žádné práce – hlavně takové ty typicky ženské: tkaní, předení, vyšívání a podobně.
Poslechněte si rozhovor i v audiozáznamu v úvodu článku.
