Je Švejk pravdivý popis Velké války? Reálie jsou věrohodné, ale víc bych v tom nehledal, říká historik
Už více než sto let je na světě svérázná literární postava Josefa Švejka. Spisovatel Jaroslav Hašek se tak nesmazatelně zapsal do naší literární historie – a hlavní hrdina si taky po celá desetiletí žije svým vlastním životem. V řadě hostinců najdete na zdech svéráznou postavu s hesly: To chce klid, Nestřílejte, jsou tu lidi.
Román Osudy dobrého vojáka Švejka byl přeložen do více než 60 jazyků a je nejpřekládanějším heslem české literatury, objevil se třeba i v románu amerického spisovatele Josefa Hellera Zavíráme!
Sám autor, spisovatel a novinář Jaroslav Hašek se stal uznávaným literátem až nějakých 20 let po smrti, tedy až po druhé světové válce. Hašek byl za života považovaný za kverulanta a opilce. On ale třeba uměl několik jazyků a měl „postřeh“ a talent popsat výrazné typologie lidí. Takže do literatury přivedl svérázné typy hrdinů.
Historik Tomáš Kykal uvažuje o popularitě postavy Švejka a také proč je tak často zneužíván: „Na vině je zřejmě rozšířené povědomí o této literární postavě u nás i ve světě. Schválně nemluvím o znalosti, protože jen menšina zná Švejka přímo z četby románu. U nás obecné povědomí pramení z různých adaptací – dosud největší dopad mělo filmové zpracování Steklého z 50. let. Švejk se tak brzy stal příhodnou nálepkou, ale každý si ji vykládá po svém.“
Češi se v Polsku těší velké oblibě. Vděčí za to Švejkovi, Jožinovi z Bažin i Nemocnici na kraji města
Číst článek
Švejk, stejně jako Jaroslav Hašek, prošli bojišti první světové války, tedy období, které přineslo světu poznání, co byla Velká válka, „Hašek v únoru 1915 narukoval k českobudějovickému c.k. pěšímu pluku 191, dostal se do zajateckého tábora, kde prožil tyfus a v létě 1916 vstoupil do československých legií,“ vysvětluje.
Žil si vlastním životem
Hašek válku prožil a vrátil se do Československa, kde 14. března 1921 vyšel první sešit Osudů dobrého vojáka Švejka. Měl promyšleno, že vydá první díl a z jeho prodeje zaplatit pak výtisky další, ale tak jednoduché to tedy nebylo.
Navíc Haškův bohémský životní styl v kombinaci s přítelem, spolupodnikatelem Františkem Sauerem zřejmě také nebyla dobrá kombinace. Naštěstí do celého příběhu vstoupil nakladatel Adolf Hynek. Hašek odjel do Lipnice a rychlým tempem román napsal. Hašek v roce 1923 zemřel, ale to už si Švejk žil svým vlastním životem.
Haškův Švejk našel nový hlas. Všechny díly načetl pro Český rozhlas Oldřich Kaiser
Číst článek
Nejen v období první republiky se pak vedly polemiky o roli vojáků ve válce, jestli se máme radovat z „vychytralosti“ Švejka, nebo ho považovat za podivného ulejváka, nebo, jak napsal Arne Novák, jako „zbabělého a nechutného šaška“.
Podobně se prostřednictvím literární postavy sami vnímali i vojáci, kteří bojovali na frontách.
K tomu Tomáš Kykal říká: „V posledních letech se daří vojenským historikům nejkřiklavější mýty vyvrátit. Ukázalo se, že za neúspěchy vojáků z českých zemí sloužících v rámci rakousko-uherské armády stála vždy kombinace několika faktorů, které podlomily bojovou morálku. Třeba nedostatečný výcvik, špatné vedení ze strany důstojníků, nepříznivé povětrnostní podmínky. Máme důkazy jak o obdivuhodných výkonech a sebeobětování v řadách c.k. vojska, tak i o mnoha selháních a určitě se v dalších výzkumech budeme jimi zabývat.“
Názory se lišily: někteří se obávali, že by Švejk mohl být vzorem – a to negativním –, jiní, že je třeba s nadhledem vnímat literární postavu. Do diskuse se zapojili také legionáři, kteří zažili Velkou válku a některé zobrazované literární typy dokonce v podobných postavách potkávali na frontě.
Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, jestli je Haškův Švejk pravdivým zobrazením vojáků Velké války, jak se někdy první světové říká, odpovídá Kykal slovy: „Je i není. Dobové reálie i typy postav popisuje velmi věrohodně, ale nevypovídá o míře sebeobětování českých vojáků v první světové válce, takže víc bych v tom nehledal.“
Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiozáznamu.
