Pálení slámy po sklizni je zakázané kvůli riziku vzniku požárů. Podle vědců ale zvyšuje výnosy pole
Spálit slámu na poli po sklizni zákon sice zakazuje, výzkumníci z Mendelovy univerzity to ale z vědeckých důvodů už přes padesát let rok co rok dělají. Z výsledků jejich dlouhodobého výzkumu na poli v Žabčicích u Brna vyplývá, že díky spálení slámy vzroste množství uhlíku v půdě a pole je úrodnější.
Prvním krokem je odběr půdních vzorků přímo na poli pomocí sondovací tyče. Vzorky na žabčickém poli odebírá Vladimír Smutný z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
„Nejprve zarazím sondovací tyč do půdy, abychom odebrali půdní vzorky, které potom v laboratoři rozborujeme na obsah uhlíku v půdě. Vrstvy se řadí na 20 až 30 centimetrů, 10 až 20 centimetrů a vrstvu povrchovou,“ vysvětluje Smutný.
Vědci z Mendelovy univerzity na tomto poli už od roku 1970 dělají pokusy. Na jedné třetině pole po sklizni odvezou slámu, na druhé třetině pole ji zapraví do půdy a na třetí třetině ji spálí.
„Je to dlouhodobý pokus a chceme vědět, jak se nám to odrazí v obsahu uhlíku v půdě. Uhlík je důležitý z pohledu vodostálosti, aby půda zůstala kyprá, ale zároveň byla schopna přijímat vodu, když přijdou třeba větší přívalové deště. A zároveň, aby v době sucha dokázala rostlina lépe hospodařit s vodou,“ dodává Smutný.
Liberec má první linku na výrobu čisté nanovlákenné příze. Mohly by se z ní vyrábět chirurgické nitě
Číst článek
Vzorky půdy, na které vědci spálili slámu, se poté odvezou do laboratoře Agrolab v Troubsku u Brna. Zde je zpracovává Edita Štilárková, vedoucí laboratoře.
„Zeminu musíme nejprve usušit a potom rozetřít v půdním mlýně. Navážeme si půl gramu toho původního vzorku a budeme oxidovat pomocí dichromanu a kyseliny sírové. Vzorky naředíme destilovanou vodou. Přidáme indikátor fenantrollin. Vzorek se titruje Mohrovou solí a přitom se míchá magnetickým míchadélkem,“ popisuje Štilárková pracovní postup
Vzniknou tři kádinky, u kterých se díky všem těmto chemikáliím změnila barva ze zelené na červenou. Spotřebu těchto látek zasadí do vzorečku a vypočítá, kolik je v té které zemině uhlíku.
Kontakt se sondou Voyager 2 obnoven. NASA se podařilo anténu opět otočit k Zemi
Číst článek
Hodnoty vyhodnocuje Tamara Dryšlová z Mendelovy univerzity. „U varianty s odvezenou slámou je obsah celkového oxidovatelného uhlíku přibližně kolem jednoho procenta. A sláma zapravená nebo pálená, tam jsou přibližně 1,3 procenta. Nejvyšší výnosy zrna jsou po té slámě pálené, potom po slámě zapravené a nejnižší výnosy jsou dosahovány na slámě sklizené,“ říká Dryšlová.
Konkrétní hodnoty se na různých polích mohou lišit. Dlouhodobě se ale ukazuje, že pálení slámy, podobně jako její zaorání do půdy, zvyšuje množství uhlíku a odráží se to i na úrodě. Sláma se ale pálit nesmí. Vědci proto zemědělcům nemohu doporučit, aby tento postup převzali. Rozhodně by ale měli po sklizni vracet do půdy organické látky.
