Studie: Klimatické změny vyvolané lidmi navýšily nedávné extrémní teploty o čtyři stupně
Teplota při nedávné vlně veder byla o celé čtyři stupně vyšší, než by byla za normálních okolností. Vyplývá z v úterý uveřejněné studie klimatologů, podle níž je navíc pravděpodobnost výskytu takto extrémního počasí pětkrát vyšší než před sto lety.
Při vlně veder z konce června byla v Gallargues-le-Montueux v regionu Provence zaznamenána nejvyšší teplota v historii měření 45,9 stupně. Je to o téměř dva stupně více než dosavadní maximum z roku 2003.
Další rekordy pak padaly i ve Španělsku, Švýcarsku, Rakousku, Německu a Česku.
Meteoroložka k oteplování: Pokud nic neuděláme, za 30 let tu bude počasí podobné severu Sahary
Číst článek
„Změny klimatu již nejsou abstraktní nárůst globální teploty, ale rozdíl, který cítíte, když vyjdete ven během vedra,“ řekl podle agentury Reuters Geert Jan van Oldenborgh, výzkumník z Nizozemského královského meteorologického institutu a současně jeden z autorů studie vypracované vědeckou skupinou World Weather Attribution.
„Pozorování ukazuje, že podobně časté vlny veder by byly zřejmě o čtyři stupně nižší než před sto lety,“ uvádí studie.
„Zažili jsme vedra, jejichž intenzita se v polovině století může stát normou,“ řekl klimatolog z francouzského institutu CNRS Robert Vautard.
Častější výkyvy
Klimatologové dlouhodobě tvrdí, že oteplování zemského povrchu způsobené převážně vypouštěním emisí kysličníku uhličitého z fosilních paliv do ovzduší způsobí, že klimatické jevy budou extrémnější a že tyto extrémy - jako jsou bouře, sucha či záplavy - budou častější.
Meteorologové uvádějí, že oslabování takzvaného tryskového proudění ve vysokých výškách atmosféry nad Evropou způsobuje, že se pomaleji mění počasí, což v důsledku vede k nárůstu teplot.
Světová meteorologická organizace v pátek vydala prohlášení, že rok 2019 má nakročeno k tomu stát se jedním z nejteplejších roků vůbec a že období 2015-2019 bude nejteplejším zaznamenaným pětiletím v historii měření. Uvedla také, že vlna veder byla „zcela v souladu“ s extrémy spojenými s důsledky vypouštění skleníkových plynů.
