Mladé stromy v tropech si drží distanc od starších. Les je pak rozmanitější a zdravější
Na tropickém ostrově uprostřed Panamského průplavu vědci měřili vzdálenost mezi rodičovskými stromy a semenáčky téhož druhu. Zjistili, že je obvykle větší, než kam doputují semena. Výsledkem je zdravější les s větší druhovou pestrostí.
V tropickém lese často najdeme stovky různých druhů organismů na ploše o velikosti dvou tří čtverečních kilometrů. Vědce zajímalo, jaký podíl na utváření takového ekosystému mají stromy.
Jejich studii z panamského ostrova Barro Collorado zveřejnil časopis Science. To, že stromy vysemení dál, než by se zdálo přirozené, není rozmar přírody, jak badatelé zjistili, má to své důvody.
„Pokud se stromy drží v určité vzdálenosti, není to náhoda,“ zdůrazňuje i Ladislav Miko, půdní biolog a někdejší ministr životního prostředí, který nedávno v Panamě byl.
Les je díky takovému uspořádání nejen stabilnější, ale i druhově pestřejší, šance v něm zastoupených druhů na přežití roste. Klesá pravděpodobnost nákazy druhově specifickými patogeny, houbami nebo útoku hmyzu.
„Čím blíž roste stromeček k mateřskému stromu, kde sedí nosatci nebo mandelinky, kteří baští listí, tím spíš ho najdou,“ glosuje situaci ekolog lesa a entomolog Lukáš Čížek.
„Je to přirozená karanténa,“ souhlasí Ladislav Miko. Přirovnává to k situaci, kdy jsme si museli za pandemie udržovat vzájemný odstup v zájmu zdraví.
Nejrozsáhlejší lužní lesy v zemi strádají suchem. Pomoci jim má unikátní klapkový jez na Dyji
Číst článek
Smrkové lesy
V české krajině se v poslední době víc než dřív mluví o malé odolnosti smrkových monokultur proti klimatické změně a škůdcům. „Chybí bříza, jeřáby, mělo by to být pestřejší,“ potvrzuje Lukáš Čížek.
Druhově bohatší, přirozený les podle něj zdejší smrky posílí. Větší zastoupení smrkových lesů je naopak běžnou věcí v chladnějších oblastech světa.
„Když člověk zajede někam na sever, do boreálního ekosystému, tam jsou smrkové kultury naprosto přirozené,“ upozorňuje biolog.
Boj o vodu
V naší krajině oba odborníci doporučují nechat vyrůst to, co tam nalétne. I smrk si tam najde své místo a daří se mu. Mnohdy i proto, že lesní zvěř sežere všechno ostatní.
„Bohužel jsme dopustili dramatické přezvěření našich lesů. To způsobuje, že přirozená obnova pro zvěř sladkých dřevin je prakticky nemožná bez oplocování a ochrany stromů,“ podotýká Ladislav Miko.
„Kdybychom měli přírodu méně ovlivněnou člověkem, pak by byla obnova druhově bohatých lesů jednodušší,“ míní Miko.
Houby a hmyz
Vědci také doporučují stromů v lese pěstovat méně, což může výrazně pomoci za velkého sucha. „Rostou-li nařídko, tolik se neperou o vodu a mají víc světla,“ popisuje Lukáš Čížek.
Za nevykácené kůrovcové souše hrozí pokuty. Ačkoliv se cena dřeva zvedla, mrtvé stromy zůstávají v lesích
Číst článek
Za hlavního viníka úbytku lesů v Česku označuje expert houby a herbivorní hmyz, který konzumuje například listí. Podobné to podle něj je v severských zemích.
V tropech se ale hlavního škůdce zatím nepodařilo prokazatelně určit. „Budou to spíš houby než hmyz,“ míní biolog s dlouhou ochranářskou praxí v lesích.
Více energie
Jak vědci také upozorňují, procesy, které se odehrávají i v našich ekosystémech, probíhají v tropech mnohem větší rychlostí, ve větším objemu nebo množství.
„Systémem protéká víc energie, rozklad je mnohem rychlejší,“ říká Ladislav Miko. I to podle něj otevírá prostor pro větší počet druhů, které se vedle sebe vejdou.
„Třeba na jednom hektaru roste 100 až 120 druhů dřevin, u nás, když jich najdeme 14, je to bohatý les,“ potvrzuje Lukáš Čížek.
Proč si mladé stromy drží distanc od rodičovských? Jak oheň ovlivňuje evoluci obyvatel lesů? Co je důležité pro hospodaření v lesích, aby je nezničilo sucho? Poslechněte si celý pořad vědců a herců Laboratoř. Debatují experti na ochranu přírody, půdní biolog Ladislav Miko a entomolog Lukáš Čížek, spoluúčinkuje herečka Jana Stryková.
