Globální změnu klimatu a její následky řešíme většinou v poměru k místu, v němž žijeme. Když je vedro, přemýšlíme nad formami ochlazení, přijdou lijáky a řešíme zatopené garáže a sklepy, v zimě zvažujeme, jak ušetřit a nezmrznout. Jak se ale globální změna klimatu a s ní spojené výkyvy počasí projevují v místech s nejvyšší ochranou – tedy v našich národních parcích? Budou ještě za 20 nebo 50 let vypadat stejně jako dnes?

Praha 11:08 3. září 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Markéta Ševčíková se do všech čtyř tuzemských národních parků vypravila a s ředitelem Národního parku Šumava Pavlem Hubeným zkoumala, jak se projevují vedra v hlubokých lesích Šumavy a na šumavských slatích, s šéfem správy Krkonošského národního parku Robinem Bohnischem pozorovali, jak se mění vysokohorská tundra Krkonoš v tajgu.

S ředitelem Národního parku Podyjí Tomášem Rothrocklem si povídali o tom, co udělá dlouhotrvající sucho s už tak suchou oblastí Moravy od Znojma až po Vranov nad Dyjí a zda se postupně změní ve step.

A s ředitelem Národního parku České Švýcarko Petrem Křížem rozebírali, jak bude vypadat České Švýcarsko po kůrovcové gradaci, loňském požáru a současných vlnách veder. 

V Natuře nechybí ani prezident organizace EUROPARC sdružující všechny evropské národní parky a chráněná území Michael Hošek, který popíše, která vzácná území v Evropě už kvůli globální změně klimatu ztrácejí svou původní podobu.

Poslechněte si celou Naturu v audiozáznamu.

Markéta Ševčíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít