‚Žraločí máma‘ volá na poplach: Žralokům hrozí vyhynutí, skutečnými monstry jsme my sami
Zdravý oceán potřebuje zdravé žraloky, říká mořská bioložka Melissa Christina Márquezová. Žraloci se jí stali osudem. Před osmi lety lety založila iniciativu s názvem Spojené ploutve, a to s cílem šířit vědecky podložené informace o žralocích. Jejich ochranu prosazuje tak důrazně, že jí kolegové přezdívají „žraločí máma“.
„Existuje asi 500 druhů žraloků. A jsou tu už dobrých 400 milionů let. Přežili hromadná vymírání. Ale nedaří se jim odolávat té největší hrozbě – nám,“ říká bioložka Melissa Christina Márquezová v rozhovoru pro americký veřejnoprávní rozhlas NPR.
Žraloci mají podle ní důležitou ekologickou roli.
„Lidi si většinou myslí, že žraloci žerou ryby a tím udržují v rovnováze potravní řetězec. To je pravda, ale jejich význam je mnohem větší. Musíme o tom mluvit a musíme je chránit.“
Žraloci ovlivňují okolní prostředí
Melissa Márquezová se snaží o obojí. Jak říká, ke změně prostředí stačí pouhá přítomnost žraloků: „Například u Fidži jsou ryby, které se živí řasami a chaluhami z korálových útesů. Ty ryby se vyhýbají oblastem, kde jsou žraloci. Naopak řasám se tam daří. Přítomnost žraloků ovlivní chování jejich kořisti, a tedy i prostředí.“
A to není všechno. „Mnozí – jako třeba žralok velrybí – migrují na velké vzdálenosti. A přenášejí živiny z různých částí oceánu prostřednictvím trusu.“ Žraločí trus přitom účinkuje jako hnojivo.
„Dobrým příkladem jsou žraloci spanilí ve středním Pacifiku. V noci loví a přes den odpočívají u atolů, takže vlastně pořád přenášejí živiny z otevřeného oceánu ke korálovým útesům. Podle odhadů takhle denně dodají korálovým útesům – chudým na živiny – zhruba 95 kilogramů dusíku. A to udržuje ekosystém ve zdraví.“
Skutečná ‚monstra‘
Podle nedávné studie se ve srovnání s rokem 1970 populace žraloků a rejnoků zmenšila o víc než 70 procent. Objem rybolovu naopak stoupl, a to osmnáctinásobně. K tomuto závěru došel mezinárodní tým vědců vedený biologem Nathanem Pacoureauem z kanadské Univerzity Simona Frasera. Jejich práci publikoval v lednu časopis Nature.
„Zkoumali, jaký dopad na žraločí populace mají nadměrný rybolov, ničení jejich přirozeného prostředí, změna klimatu, plasty v mořích a samozřejmě taky ilegální lov kvůli žraločím ploutvím.“
Třem čtvrtinám druhů žraloků hrozí vyhynutí. Autoři studie proto vyzývají k zavedení kvót na rybolov. „Je to zlé. Až se mi chce brečet. Žraloci jsou můj obor, mám je ráda, ale jestli to takhle půjde dál, všechny je nezachráníme. Neměli bychom o nich mluvit jako o nelítostných monstrech. Po útoku žraloka zemře ročně průměrně šest lidí. My ročně zabijeme miliony žraloků. Myslím, že označení monstrum vystihuje jiného tvora,“ uzavírá mořská bioložka Melissa Christina Márquezová.
