‚Pět vteřin je ještě dlouhá nahrávka.‘ Specialisté na zvuk pomáhají policii určit totožnost anonymů

I anonymní telefonáty či třeba odposlechy v hlučném prostředí zkoumají experti Kriminalistického ústavu, který funguje už přesně 65 let. Založen byl 12. prosince 1958 v Praze a od té doby pomáhá policistům z celé země řešit nejsložitější případy. Tamní experti dokážou i z úplně nečitelného záznamu vytvořit mnohem srozumitelnější verzi za použití různých filtrů a frekvenčních omezení.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Poslouchej... za půl hodiny... bomba v Tescu, tak se na to připrav,“ šumí nahrávka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pět vteřin je ještě dlouhá nahrávka. Specialisté na zvuk policistům pomáhají určit totožnost anonymů

Je to záznam skutečného volání na tísňovou linku. Má necelých pět vteřin.

„Dřív bývaly i kratší. Toto je ještě poměrně dlouhá promluva,“ říká Luboš Voříšek, který se na Kriminalistickém ústavu zabývá fonoskopií. V kanceláři, která připomíná rozhlasové studio, řeší mezi mixážním pultem a řadou beden také tyto nahrávky.

Policistům, kteří případ vyšetřují, pomáhá identifikovat základní údaje o neznámém mluvčím. Zjišťuje informaci o věku, pohlaví a také o místní a sociální příslušnosti. „Můžou s ní zacílit pátrání a vybrat třeba tři možné pachatele, se kterými se pak právě pořídí srovnávací materiál,“ přibližuje kriminalista.

Různé typy filtrů

Práci expertům ztěžuje třeba špatný mobilní signál, hluky kavárny nebo jedoucího auta. I s tím si ale umí poradit. „Naším snažením je vyčistit maximum možného ruchu a šumu tak, aby ta nahrávka byla srozumitelnější,“ popisuje u počítače se softwarem na úpravu zvuků Marie Hes Svobodová.

Sluchátka, bedna s vatou a zbraň. Tak vypadá pracoviště balistiků z Kriminalistického ústavu

Číst článek

„Musíme volit různé typy filtrů a z nich frekvenční omezení, aby se z toho vytáhlo to, co je potřeba, tedy žádoucí řečový signál,“ dodává. Z úplně nečitelného záznamu pak vznikne o dost srozumitelnější verze.

Ač laboratoř pracuje především s digitálními nahrávkami, stále ještě se objevují i žádosti o zpracování analogových pásků. Její znalecké posudky se pak podle Hes Svobodové berou za poměrně důležitý důkaz.

A jak jsou na tom experti s ušima? „Mám poměrně standardní velikost. Ale dá se to vycvičit,“ usmívá se specialistka fonoskopie Marie Hes Svobodová.

Ondřej Vaňura, Martin Pařízek, jkh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme