Vědci z DNA odebrané ze vzduchu rozeznali zvířata žijící v zoo. Technika může přispět k ochraně druhů
Vzorky DNA z vodních toků se už několik let používají k určování toho, co ve vodě žije. Dva nezávislé vědecké týmy z Británie a Dánska se pokusily odebrat DNA ze vzduchu, a to v zoologických zahradách. Podařilo se jim tak určit řadu zvířat, která tam žijí, jejich potravu i zvířata z blízkého okolí.
Metoda takzvané e-DNA byla doteď známá spíš díky výzkumu v mořích. Ve slané vodě totiž DNA déle vydrží. Vědci si od metody slibují hlavně to, že jim pomůže ochránit biodiverzitu – rozmanitost druhů na planetě.
Jak může sběr DNA ze vzduchu přispět k ochraně druhů? Co má společného hadí jed a sliny savců? Jak ryby mluví? Debatují zoolog Miloš Anděra, evoluční biolog Lukáš Kratochvíl a herečka Andrea Černá. Moderuje Martina Mašková
„Jedna z pionýrských studií se snažila odhadnout počty žraloků obrovských v Perském zálivu,“ uvedl příklad evoluční biolog Lukáš Kratochvíl. Metoda odhalila stejné množství jedinců jako tradiční, velimi pracné sčítání.
„Je to cesta, jak se dostat k neočekávaným výsledkům, identifikovat v nedostupném terénu vzácné druhy,“ řekl zoolog Miloš Anděra. DNA, základ dědičné informace života na zemi, totiž nevidíme pouhým okem.
Při nejnovějším výzkumu vědci z e-DNA z ovzduší v zoologických zahradách identifikovali nejen výskyt zvířat, která tam žijí - třeba klokanů - ale také slanečky nebo lososy, které chovatelé používali jako krmivo.
„Vzdušná environmentální DNA určitě najde uplatnění ve forenzní genetice. Vrah aby se bál kamkoliv vstoupit,“ poznamenal v nadsázce Lukáš Kratochvíl.
Genom za 20 tisíc korun
Kromě rozpoznání druhů by rozbor e-DNA měl pomoci rozpoznat také jednotlivce. K tradičním vědeckým postupům patří rozpoznávání druhů i jednotlivců podle trusu. „U vydry existují databáze jedinců, víme které a kde se vyskytují,“ vysvětlil Anděra.
Jeden vzorek se teď cenově pohybuje kolem tisíce eur, tedy asi 25 tisíc korun. Odběr poměrně velkého množství vzorků se dá podle Lukáše Kratochvíla pořídit za pár se tisíc korun.
„Sekvenování se pořád zlevňuje. Za 20 tisíc korun si může člověk osekvenovat svůj genom v docela dobré kvalitě,“ popsal Kratochvíl.
„Metodika je citlivá a teď je důležité, aby se upřesnila,“ doplnil zoolog Anděra. Ke zjištění, kde nově objevený živočišný druh žije, podle něj bude stále zapotřebí i terénní výzkum.
Jak může sběr DNA ze vzduchu přispět k ochraně druhů? Co má společného hadí jed a sliny savců? Jak ryby mluví? Debatují zoolog Miloš Anděra, evoluční biolog Lukáš Kratochvíl a herečka Andrea Černá. Moderuje Martina Mašková.
