Halleyova kometa slaví 260 let. K Zemi se pravidelně vrací, znovu ji uvidíme za několik desetiletí
Přesně 260 let už víme, že každých zhruba 76 let se vrací jedna stejná kometa. Přišel na to anglický astronom Edmund Halley. Potvrzení své hypotézy se ale nedožil. Že měl pravdu, se ukázalo až 25. prosince 1758. Halleyovu kometu tehdy pozoroval jeden učený německý sedlák, který byl zároveň amatérským astronomem.
„Támhle je! Už ji vidíš?“
„Ano, vidím!“
Takto popisuje pozorování Halleyovy komety Jaroslav Seifert očima tehdy devítiletého chlapce. Psal se ok 1910.
Halleyova kometa slaví 260 let. K Zemi se pravidelně vrací, znovu ji uvidíme za několik desítek roků. Její příběh připomněla Helena Berková
V roce 1986 pak podle některých nebyla kometa tak jasná jako dřív, což některé pozorovatele rozladilo: „Trochu mě to zklamalo, dělá se kolem toho takový humbuk, čekala jsem od toho víc.“
Pravidelnost návratů Halleyovy komety předpověděl v roce 1705 anglický astronom Edmund Halley.
„Halley byl první, kdo se pokusil ukázat, že komety mají eliptickou dráhu. Tu se pokusil vypočítat. A pokusil se také vypočítat působení velkých planet jako Jupitera na návrat těchto komet,“ popisuje pro Radiožurnál astronom a ředitel pražského planetária Jakub Rozehnal.
„Jeho teorie byla, že jde o jednu kometu, která se neustále vrací. A že má mírné zpoždění nebo přijde trochu předčasně, za to můžou velké planety. A ukázalo se, že měl pravdu,“ doplňuje.
A vůbec poprvé se to potvrdilo 25. prosince 1758, kdy Halleyovu kometu pozoroval Němec Johann Georg Palitzsch.
Palitzschův příběh
Představte si, že ve třicátých 18. století vyrůstáte na statku v Prohlisu, dnes je to součást Drážďan, a baví vás přírodní vědy - hlavně astronomie a botanika. Jenomže je tu přísný otčím, který vás drží pěkně zkrátka. Tvrdě vás nutí věnovat se hospodářství, které jednou převezmete.
Mladý Johann to řešil tak, že studoval tajně. Naučil se latinsky a přepisoval si knihy, které si tehdy nemohl dovolit. V 21 letech zdědil grunt, dokázal řídit statek a zároveň rozvíjet své záliby. I díky němu se v Sasku rozšířilo pěstování brambor a povědomí o tom, že existuje cosi jako bleskosvod.
A když zemřel, zůstala po něm knihovna, kde bylo více než 3500 knih, včetně opisů z mládí. Sedlák s nápadně česky znějícím jménem Palitzsch má dnes v Drážďanech muzeum. A jeho jméno nesou kráter a údolí na Měsíci či také asteroid.
Červenec 2061
Halleyova kometa by se měla vrátit v červenci 2061. A proč mají vědci o komety stále velký zájem?
„Jsou pro nás nesmírně cenným zdrojem informací. Komety jsou jedním z nejstarších materiálů, který můžeme nalézt v naší sluneční soustavě. V kometách jsou zakonzervovány informace o dobách, kdy tady neobíhala nejen Země, ale třeba i planeta Jupiter,“ vysvětluje astronom Jakub Rozehnal.
Před 200 lety v Oberndorfu poprvé zazněla skladba Tichá noc. Zahráli ji na kytaru
Číst článek
V šedesátých letech se také objevila hypotéza, že život se vyvinul z bakterií, které na naši planetu přinesly komety. Jedním ze zastánců tohoto názoru je britský astronom z Univerzity v Cardiffu Chandra Wickramasinghe.
„Život na planetě Zemi ve skutečnosti pochází z vesmíru. Jsme vlastně produkty evoluce mimozemského života," tvrdil Wickramasinghe.
Tato teorie je ale dnes podle Rozehnala méně pravděpodobná, i když se s ní počítá.
„Problémem této teorie je fakt, že tím nevysvětlujeme vznik života. Jen to odsouváme někam jinam, na komety. Ale neříká nám to nic o tom, jak ten život vznikl nebo jak se vytvořila první molekula nebo bílkovina schopná replikace,“ uzavírá český astronom.
