O objevu vědců informuje server univerzity v britské Cambridgi. Ke svým závěrům přitom vědci došli na základě jednoho staroegyptského a jednoho biblického textu. Zároveň upřesnili dobu vlády faraona Ramesse Velikého.

Samotná kniha Jozue byla pro badatele řadu staletí záhadou. Popisuje události po příchodu Izraelitů do Kanaánu. Ve 12. a 13. verši 10. kapitoly se přitom píše: „Zmlkni, Slunce, v Gibeónu, měsíci, v dolině Ajalónu. A Slunce zmlklo a Měsíc stál, dokud lid nevykonal pomstu nad svými nepřáteli.“ 

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

„Pokud tato slova popisují skutečné dění, pak šlo o významnou astronomickou událost,“ soudí spoluautor studie profesor Colin Humphreys z Cambridgeské univerzity. Podle něj se slova Jozueho obvykle interpretovala tak, že se Slunce a Měsíc zastavily. 

Vědci se ale soustředili na původní starohebrejský text a dospěli k závěru, že Slunce a Měsíc přestaly svítit. Šlo tedy o zatmění Slunce. Jejich teorii podporuje i skutečnost, že hebrejské slovo překládané jako „zastavit se“ má stejný kořen jako babylonský výraz, který ve starověkých astronomických textech označuje zatmění. 

Pomoc pro historiky 

Nezávislý důkaz o přítomnosti Izraelitů v Kanaánu v letech 1500 až 1050 př. n. l. se našel i v textu na takzvané Merenptahově stéle, pojmenované po synovi Ramesse Velikého. Vědci vyvinuli nový klíč k výpočtu slunečních zatmění, který zohledňuje i odchylky v oběhu Země v průběhu dějin, a dospěli k závěru, že 30. října 1207 př. n. l. odpoledne bylo v Kanaánu vidět úplné zatmění Slunce.  

Pokud vědecká obec jejich tvrzení přijme, bude možné určit dobu vlády Ramesse a jeho syna skoro přesně, se statistickou odchylkou jednoho roku. Podle Humphreyse se vláda faraona Ramesse datuje do let 1276 až 1210 př. n. l. a hned po něm na trůn nastoupil Merenptah, píše na závěr univerzitní server.  

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít