Astrofyzik: Úroveň snímků z Webbova teleskopu předčila očekávání. Nové můžou vycházet každý týden
Webbův teleskop umožnil pohlédnout hluboko do dějin vesmíru jako nikdy předtím. Po prvním plně barevném snímku plném galaxií v nebývale ostrém rozlišení, který úřad NASA představil v úterý po půlnoci našeho času, zveřejnil sadu čtyř dalších fotografií. Na projektu se podílel i astrofyzik Michal Zajaček, který nyní působí na brněnské Masarykově univerzitě a který byl hostem ve vysílání Radiožurnálu.
Teleskop vzdálený přes milion kilometrů od Země a vybavený zrcadlem o průměru přes šest metrů zachytil na nových fotografiích například plynový závoj kolem jedné vyhasínající hvězdy nebo tzv. kosmický tanec mezi skupinami galaxií. Čekal jste nedočkavě, co spatříme na těch nových snímcích, nebo to pro vás po tom prvním snímku už tak napínavé nebylo?
Určitě jsem na ně čekal, protože ten první snímek sice zobrazoval to hluboké pole, ale věděl jsem, že ty další snímky budou zobrazovat jiné objekty, kde uvidíme úplně jiné procesy.
Webbův teleskop umožnil pohlédnout hluboko do dějin vesmíru jako nikdy předtím
Splnily záběry vaše očekávání? Nebo je dokonce předčily?
Určitě ve většině případů splnily. V některých případech ta úroveň ještě předčila má očekávání. Musím říct, že hlavně u plyno-prachových struktur, u té planetární mlhoviny anebo například v oblasti tvorby hvězd a Cariny (jedné z mlhovin, jež Webbův teleskop zachytil – pozn. red.) se úroveň dostala skutečně nad moje očekávání.
Takže ten posun co do kvality snímků je opravdu markantní, když bychom to srovnali třeba s Hubbleovým dalekohledem?
Určitě. Ještě bych dodal, že v porovnání s Hubbleovým dalekohledem je to doplňující v tom, že teleskop Jamese Webba snímky zhotovuje na delších vlnových délkách. Takže tam, kde Hubbleův dalekohled končí, tedy v oblasti zhruba jednoho mikrometru, tam – v infračervené oblasti – James Webb začíná.
Webbův teleskop je pak schopný zhotovit snímky až do 28 mikrometrů. Tato oblast od jednoho do 28 mikrometrů není ale úplně přístupná – jen v určitých pásmech.
Nečekal jsem, že bude tak detailní, říká jeden z konstruktérů Webbova teleskopu o prvním snímku
Číst článek
Na co se podle vás můžeme těšit v dalších týdnech a co díky teleskopu Jamese Webba třeba zjistíme v nejbližších měsících? Který z těch dalších pohledů by mohl být zvlášť působivý?
Je třeba si uvědomit, že těchto pět snímků vzniklo v průběhu jednoho týdne pozorování a například to hluboké pole, které odhaloval prezident Biden, bylo pozorováno 12,5 hodiny, co se týká expozice této oblasti oblohy. Hubbleovu dalekohledu zabralo podobné pozorování minimálně dva týdny. Takže nyní se na nové objevy a detaily můžeme těšit v podstatě každý týden.
Vzbuzuje to velká očekávání?
Ano, určitě. Budou to pozorování v rámci naší Sluneční soustavy, tedy planet jako Mars, Jupiter a dalších, a v rámci naší galaxie až po nejvzdálenější vesmír. James Webb se zaměřuje právě na vznikající hvězdy a galaxie krátce po Big Bangu – po velkém třesku.
Můžete velmi stručně přiblížit, co byl váš podíl na tomto projektu?
My jsme se v rámci skupiny zabývali v podstatě vývojem a testováním detektorů míry určených na program zaměřený na pozorování galaktického centra. Je ale třeba dodat, že to pozorování galaktického centra – centra naší galaxie – proběhne až další rok. Tento rok se James Webb zaměřuje na první hvězdy a galaxie našeho vesmíru, které vznikaly před 13 miliardami let.
Webbův teleskop je podle americké kosmické agentury NASA schopný zachytit vlny o délce 0,6 až 28 mikrometrů. Infračervené záření nabývá vlnových délek 0,75 mikrometrů až několika stovek mikrometrů. Hubbleův dalekohled primárně zachycuje záření o délkách 0,1 až 0,8 mikronů, podle NASA je ale schopný zachytit infračervené záření o vlnové délce až 2,5 mikrometrů.
