„My víme, že měsíc obsahuje kapalnou vodu pod ledovou krustou. Kromě toho jsou tam pevné částice a organické látky. Díky tomu vidíme paralely s tím, jak vznikala Země,“ říká astronom.
Vědcům snímky pomohou odhalit, co se na povrchu plynného giganta děje. Zkoumat mohou polární záře, výšku bouří nebo tepelné a tlakové podmínky na planetě.
Webbův teleskop umožnil pohlédnout hluboko do dějin vesmíru jako nikdy předtím. Na projektu se podílel i astrofyzik Michal Zajaček, který byl hostem ve vysílání Radiožurnálu.
První, již v pondělí zveřejněný snímek, zachytil kupu galaxií SMACS 0723. Další čtyři snímky zachycují zhroucenou hvězdu, tančící galaxie, analýzu exoplanety a mlhovinu plnou hvězd.
„Teleskop mně přijde jako možná revoluce v tom, co vlastně víme o světě, ve kterém existujeme. Možná tam bude něco, co vůbec nečekáme,“ říká o možných objevech teleskopu Günther Kletetschka.
Webbův teleskop úspěšně odstartoval z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně 25. prosince 2021. Do vesmíru jej vynesla raketa Ariane 5, teleskop se od ní odpojil 27 minut od startu.
Hvězda ze souhvězdí Velké medvědice je vzdálená od Země přibližně 241 světelných let. Vědci ji využijí k zaostření všech 18 segmentů primárního zrcadla teleskopu.
Teleskop Jamese Webba je příliš velký na to, aby se vešel vcelku do rakety, takže do vesmíru cestoval složený. Na jeho postupném „rozbalování“ se podílely desítky inženýrů.
Teleskop je moc velký na to, aby se vešel vcelku do rakety, takže cestoval složený a je třeba ho sestavit až „na místě“. Rozvinutí tepelného štítu se považovalo za nejobtížnější z jednotlivých kroků.
Hubbleův kosmický dalekohled v tuto chvíli pozoruje vesmír už 31 let bez přestávky. Kosmický dalekohled Jamese Webba bude sledovat stejné objekty, ale uvidí je jinak.
Webbův teleskop bude dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie.
Americká vesmírná agentura původně chtěla Webbovu observatoř vypustit už v roce 2007. Letos se měl start nejprve uskutečnit v březnu, ale kvůli pandemii byl přesunut na listopad a pak na 18. prosince.
Kometu C/2021 A1 (Leonard) objevili 3. ledna na observatoři Mount Lemmon v Arizoně. Zatímco v době objevu se nacházela 737,5 milionu kilometrů od Země, 12. prosince se přiblíží 34,9 milionu kilometrů.
Technici se chystali připevnit k teleskopu adaptér sloužící pro připevnění k nosné raketě Ariane 5, když se náhle uvolnil upínací pás, což způsobilo chvění v celém teleskopu.
V druhé polovině týdne bude také kometu už méně rušit Měsíc. Lidé ji od čtvrtka spatří nízko nad severním obzorem zhruba od 22.30. Během července pak vystoupá výše nad obzor.
Observatoř se skládá ze dvou hlavních komponent, kterými jsou německý teleskop eROSITA a jeho ruský protějšek ART-XC. Teleskopy budou mapovat vesmír v rentgenové části spektra.
Unikátní vesmírný teleskop bude mít řídící jednotku z Česka. Píše o tom Mf Dnes. Za posledních deset let vzrostl počet nakažených kapavkou na dvojnásobek, upozorňuje Deník. Více v přehledu tisku.
Když byl malý, dostal od tatínka triedr a snažil se pozorovat hvězdy. Dnes se astronom Martin Jelínek podílí na mezinárodním vývoji robotických dalekohledů a zkoumá gama záblesky.
Pro výzkum vesmíru a potenciálního mimozemského života nyní nastala přelomová doba, soudí známý britský teoretický fyzik a profesor univerzity v Surrey Jim Al-Khalili.
Váží 83 tun, největší zrcadlo má průměr dva metry a ve středu slaví 50. narozeniny. Řeč je o největším dalekohledu u nás. Zařízení ve hvězdárně v Ondřejově u Prahy začalo fungovat 23. srpna 1967.
V chilské poušti Atacama bude nejsilnější dalekohled na světě. Vybuduje ho Evropská jižní observatoř, jejímž členem je i Česko. Zařízení bude stát až miliardu eur a hotové by mělo být za 10 let.
Třebíčská hvězdárna má nový dalekohled. Vlastníma rukama ho vytvořil astronom Josef Fortelný, který se o vesmír zajímá celý svůj život. Dalekohled skládal do posledního šroubku. Použil čočky nalezené v zaprášeném skladu a inspiraci čerpal na hvězdárně ve Vyškově.
Karlovarská hvězdárna na Hůrkách představí veřejnosti v závěru dubna nový hvězdářský dalekohled. Moderní zařízení nahradí vysloužilý přístroj, který už dávno nevyhovoval současným nárokům badatelů. Nové vybavení dostane observatoř, kterou nadšenci otevřeli před 50 lety.
Největší český dalekohled nese ode dneška jméno našeho významného astronoma. Takzvaný ondřejovský dvoumetr nově zdobí pamětní deska se jménem Luboše Perka. Právě tento doyen české astronomické obce se před 45 lety zasloužil o vybudování teleskopu v areálu hvězdárny ve středočeském Ondřejově.
