Žalobci obvinili šéfa Volkswagenu a další. Podle nich neinformovali o důsledcích emisního skandálu
Německá prokuratura obvinila šéfa automobilky Volkswagen Herberta Diesse z manipulace s akciovým trhem v souvislosti s emisním skandálem. Obvinění se týká rovněž bývalého šéfa podniku Martina Winterkorna a nynějšího předsedy dozorčí rady Hanse Dietera Pötsche, oznámila v úterý prokuratura v Braunschweigu. Obvinění podle ní záměrně neposkytli investorům včasné informace o finančních důsledcích emisního skandálu, napsala agentura Reuters.
„V rozporu se svou zákonnou povinností záměrně informovali kapitálový trh příliš pozdě o rozsáhlých finančních závazcích koncernu plynoucích z takzvaného dieselového skandálu, čímž protiprávně ovlivnili cenu akcií podniku na burze,“ uvedla prokuratura v Braunschweigu.
Volkswagen zřejmě manipuloval měření emisí i u motorů s normou Euro 6, tvrdí německá televize
Číst článek
Diess podle svých právníků zůstane v čele koncernu, jehož součástí je i česká Škoda Auto, a bude se obvinění bránit všemi zákonnými prostředky. Právníci upozorňují, že Diess do Volkswagenu nastoupil až v červenci 2015 a nemohl předvídat dopady skandálu na akciový trh.
Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že zhruba do 11 milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software umožňující manipulovat s testy emisí oxidů dusíku. Akcie podniku ve dnech po odhalení skandálu oslabily až o 37 procent. Investoři za tento propad hodnoty akcií teď požadují odškodné.
Winterkorn krátce po odhalení skandálu odstoupil z funkce šéfa podniku. Pötsch byl v době skandálu finančním ředitelem, už před vypuknutím aféry byl ale navržen do čela dozorčí rady. V říjnu 2015 byl do této funkce zvolen a zároveň opustil post finančního ředitele.
Emisní skandál Volkswagenu
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) 18. září 2015 obvinila koncern Volkswagen (VW), že do svých vozidel s naftovým motorem pod označením EA 189 ve verzi Euro 5 instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu emisí, a tím se snažil obejít zákony na ochranu ovzduší.
Software uměl rozpoznat, že motor pracuje v režimu odpovídajícímu požadavkům laboratorních testů výfukových plynů a změnou nastavení motoru dočasně snižoval množství vznikajících oxidů dusíku, aby auta splnila zákonný limit.
Volkswagen následně přiznal, že tento software po celém světě nainstaloval zhruba do 11 milionů naftových aut. Z toho připadá asi pět milionů aut na vlajkovou značku VW, přes dva miliony na Audi, 1,2 milionu na značku Škoda a 700 000 na Seat. Skandál ale zasáhl v menší míře i další automobilky, například Renault, Nissan nebo Fiat Chrysler.
Letos v září německá televizní a rozhlasová stanice SWR uvedla, že VW zřejmě manipuloval s měřením emisí také u novějších motorů emisní normy Euro 6. Daný typ motoru koncern od roku 2012 namontoval do statisíců aut, včetně těch, která vyrábí Škoda.
Prvním odsouzeným kvůli skandálu se stal inženýr Volkswagen James Robert Lian, který byl v srpnu 2017 v USA odsouzen ke 40 měsícům vězení a k pokutě. Dosud nejvyšší trest, sedm let vězení, dostal v prosinci téhož roku manažer Volkswagenu Oliver Schmidt.
Letos v dubnu státní zastupitelství v Braunschweigu obžalovalo z podvodu bývalého šéfa Volkswagenu Martina Winterkorna, který jen několik dní po vypuknutí skandálu na svůj post rezignoval, a další čtyři manažery. Obžaloba tvrdí, že svým podílem na emisním skandálu způsobili škody v celkové výši 78 miliard eur (asi dva biliony Kč).
