Před pár týdny se členské státy dohodly na nových pravidlech, a ta se dotknou novostaveb i starších budov. Česko kvůli nim musí zrychlit tempo oprav obytných a kancelářských domů, ale třeba i úřadů.
Po ministrově vyjádření se okamžitě objevily negativní reakce řady Němců a také některých vládních představitelů, podle nichž by Wissing neměl vydávat nezodpovědná prohlášení a šířit zbytečně strach.
Stát musí od letoška dávat miliardy korun z prodeje emisních povolenek na boj proti klimatické změně. Česko unijní směrnici zatím do zákonů nepřevedlo. Ministři se přou o to, jak výnosy rozdělovat.
„V USA mají přísnější limity už nějakou dobu a auta tam nejsou nijak dražší než v Evropě. Není tam žádné přelomové řešení, jde jen o to, vyladit stávající technologie,“ říká Michal Vojtíšek z ČVUT.
„Na světě je extrémní nespravedlnost. My si tady žijeme jak na obláčku v komfortu s tričkem za 20 korun, zatímco ho ušil někdo v bídě, špíně a bez přístupu k pitné vodě,“ kritizuje Rozárie Haškovcová.
Poslední dekáda byla nejteplejší v historii. Podle vědců vše nasvědčuje tomu, že za to mohou emise produkované lidskou činností. Jak souvisí s ekonomickým rozvojem?
Emisní limity pro osobní i nákladní auta už ale nejsou tak přísné jako v původním návrhu a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy.
Klimatická změna se projevuje i v letošní sezoně, zejména v nížinách začínají fenologické fáze u rostlin o tři týdny dříve, což je činí zranitelné vůči pozdním mrazům.
Oxid uhličitý by se primárně izoloval ze vzduchu, poté by se proměnil do kapalného stavu a následně uložil do skulin v podzemí například v místech, odkud se již dříve těžila ropa či zemní plyn.
„Je tu spousta lokálek, do kterých se nasypaly peníze, ale nikdo tam nejezdí. Peníze pak chybí na modernizacích a hlavních koridorech,“ kritizuje expert Jan Sůra ze serveru zdopravy.cz.
Zemědělci v zemích Evropy protestují a varují, že dosavadní spanilé jízdy traktorů a blokády silnic byly jen předehrou. Je hlavním problémem špatně nastavená politika EU?
Návrh počítá u jaderných elektráren s poměrně širokým rozpětím jejich podílu na celkové roční výrobě elektřiny v zemi, a to od 36 do 50 procent v cílovém roce 2050.
Oproti původnímu návrhu unijní exekutiva vyšla vstříc protestujícím farmářům a upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství, okomentovala to bruselská média.
Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu. Nařízení zcela nově zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií.
„Změna klimatu je něco, co pravděpodobně způsobujeme víc my jako lidé na globálním Severu a víc se dotýká lidí na globálním Jihu,“ upozorňuje vědkyně Zuzana Harmáčková.
Společnost Air New Zealand ve středu oznámila, že zakoupila plně elektrické pětimístné nákladní letadlo poháněné bateriemi, které bude od roku 2026 využívat k přepravě pošty.
Ropné společnosti budou muset metan odčerpávat, skladovat a omezovat jeho únik do atmosféry. Vedle oxidu uhličitého se plyn výrazně podílí na vytváření skleníkového efektu a globálním oteplování.
„I když v posledních letech, zejména díky pandemii covidu a celkovému ochlazení ekonomiky, jsme zažili i meziroční mírné snížení emise, stál se drží podstatně výš, než by bylo potřeba,“ tvrdí Trnka.
Lidské plicní buňky V Holešovičkách pět dnů simuloval mobilní toxický inkubátor. Obsahuje lidské plicní buňky. „Třeba od lidí nemocných, zdravých, různého věku, pohlaví, kuřáků,“ přibližují vědci.
Jaká bude konečná verze nařízení, ukážou až příští týdny. Nyní budou následovat jednání zástupců Evropského parlamentu, Evropské komise a španělským předsednictvím Rady EU.
Takzvaná ekologická zóna třetí třídy umožňuje primárně jízdu plně elektrických automobilů. Výjimky platí pro větší dodávky s hybridním pohonem a pro sanitky, policejní auta nebo lidi s hendikepem.
Pařížská dohoda zavazuje země světa, aby se snažily udržet na planetě aspoň relativně stabilní klima. Armády sice dostaly výjimku, přesto stále víc svou uhlíkovou stopu řeší.
Na opravy domů česká vláda určila desetinu z 500 miliard korun, které do roku 2030 dostane na dekarbonizaci z Modernizačního fondu Evropské unie, tedy z výnosů z emisních povolenek.