Za stávajících podmínek se planeta Země nejspíš do roku 2100 oteplí o 2,9 stupně. Informuje o tom pondělní zpráva Organizace Spojených národů. Skoro 200 zemí se přitom v roce 2015 v Pařížské klimatické dohodě shodlo, že globální oteplení omezí na 1,5 stupně. „Skleníkové plyny stále mírně rostou,“ upozorňuje bioklimatolog z Ústavu globální změny Akademie věd Miroslav Trnka.

Praha 16:31 21. listopadu 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Problém nadále představují rostoucí objem emisí skleníkových plynů, tvrdí Trnka. „Předně je to proto, že se bohužel stále nedaří globální objem snižovat,“ říká.

Setkáváme se s bagatelizací, popisuje ekoaktivista. Protesty musejí být civilizované, říká europoslanec

Číst článek

„I když v posledních letech, zejména díky pandemii covidu a celkovému ochlazení ekonomiky, jsme zažili i meziroční mírné snížení emise, stále se drží podstatně výš, než by bylo potřeba, abychom se dostali na úroveň, která by minimálně stabilizovala nárůst skleníkových plynů,“ tvrdí Trnka.

Poukazuje tak mimo jiné i na Pařížskou klimatickou dohodu z roku 2015, v rámci které se téměř 200 států shodlo na omezení globálního oteplení na 1,5 stupně. Mezi ně patří i Česká republika.

„Potřebovali bychom emise snížit, abychom s pomocí přirozených pohlcovačů uhlíku dokázali dosáhnout takzvané čisté nuly,“ vysvětluje Trnka. Mezi přirozené pohlcovače uhlíku se řadí oceány i biosféra na pevnině. „Čistá nula znamená, že by se naše emise rovnaly tomu, co přírodní systémy dokáží pohltit,“ uzavírá.

Jiří Klečka, har Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít