Cestování letadlem je nebezpečné, virus se tam může rozšířit za dvě minuty, říká epidemiolog Maďar

Jak se mohou chránit cestovatelé před zákeřnými chorobami, které na ně číhají v zahraničí a na cestách obecně? Hostem pořadu Leonardo Plus byl expert na tropickou a cestovní medicínu Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Leonardo Plus Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Radost ze života (ilustrační foto)

Cestování s sebou přináší i zdravotní rizika. Některá jsou spojená s místním prostředím, jiná s leteckou dopravou. (Ilustrační foto) | Zdroj: Český rozhlas
Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý pořad

„Základem vydařené dovolené je dobře se připravit a nic nepodcenit. Tedy zjistit si zdravotní rizika oblasti a vytvořit si automatismy, které člověk dodržuje,“ doporučuje Maďar.

Za rizikové skupiny cestovatelů jsou prý často považováni „hrdinové“, co všechno znají, ale něco podcení nebo nedocení míru rizika. „Dále jsou to také ti, kteří vyjíždějí za rodinou nebo přáteli do ciziny... Ti mají tendenci podcenit přípravu na cestu.“

„Možná by se posluchači divili, jaké exotické nemoci máme v jižní Evropě v typických turistických oblastech, kam jezdí spousta českých turistů... Chikungunya, horečka dengue nebo západonilská horečka... Nemusíme se stresovat, ale je dobré na jihu Evropy, kde se exotické druhy komárů vyskytují, používat repelent.“

Rastislav Maďar

Už samotné cestování letadlem je zdrojem mnoha rizik. „U klimatizací na palubě by se měly kontrolovat filtry, ale kdo a jak je kontroluje, to se nikdy nedozvíme.“

„Mnoho lidí také sedá do letadla ne úplně zdravých... Pokud je člověk schopen dokráčet k letadlu, tak to udělá, protože si řekne, že se v teplých oblastech zotaví. Ale to, že v letadle mohou sedět rizikové skupiny populace, těhotné ženy nebo miminka, to ho nenapadne.“

Pokud filtry v palubní klimatizaci nefungují, nákazy se mohou šířit. „Viděl jsem studii, která prokázala, že se viry od nemocného člověka dostaly do celého letadla už za dvě minuty, když filtry nebyly funkční. Navíc se různé patogeny přenáší na vzdálenost dvou metrů velmi efektivně. Uvažte, kolik lidí se k nám dostane na dvoumetrovou vzdálenost, a to nemůžeme ovlivnit.“

Jsou popsány přenosy i poměrně závažných infekcí v letadle, připomněl lékař. „Evropští skauti letěli před pár lety na světové setkání skautů do Japonska, tam se nakazili meningokokovou meningitidou a cestou zpátky ještě nakazili paní z Francie, která seděla řadu před nimi.“

Cestování s dětmi

Maďar soudí, že cestovatelé jsou „velmi odvážní“ při cestování s malými dětmi. „Víme, jak zranitelný dětský organismus je, zejména do dvou let věku. Z hlediska cestovní medicíny je pravidlem, že s dítětem do šesti měsíců se nelétá letadlem.“

„Je to čirý egoismus, protože dítě z cesty nemá nic, naopak jsou tam změny tlaků, zvýšená radiace, spousta nosičů patogenů a tak dále... Od půl roku do dvou let věku připouštíme cesty do evropských destinací charterovými lety. Po druhém roce života, kdy je dítě kompletně očkované, a po konzultaci v Centru cestovní medicíny, cesty připouštíme, a dokonce i podporujeme.“

„Říkám všem, ne jenom studentům na přednáškách: nemůžeme se spolehnout na zodpovědnost jiných lidí, ale musíme chránit sami sebe co nejvíc.“

Rastislav Maďar

Letadlo je podle Maďara místo, kde se mohou snadno přenášet patogeny. Lidé toto riziko značně podceňují. Na palubě letadla jim přitom hrozí nákaza, která se snadno šíří klimatizací. „Když v době vrcholící chřipkové epidemie letí letadlem, tak se sice nechají očkovat proti exotickým nákazám bez problémů, ale doporučení očkovat se proti chřipce kvůli cestě do exotické destinace zcela negují a nemají zájem. Přitom je mnohem pravděpodobnější, že při cestě tam či zpátky dostanou chřipku než choleru či vzteklinu,“ říká lékař. 

Epidemiolog vidí jako velký problém do budoucna rostoucí odolnost bakterií na současná antibiotika. „Ta se nadužívají a výsledkem je, že se v klinické praxi už nedají použít. Některé skupiny antibiotik k tomu mají větší tendenci, jiné nižší, ale přesto bychom měli být opatrní.“

Také proto čeští lékaři cestovatelům antibiotika preventivně nepředepisují. „Navíc jsou země, které to nedoporučují, až zakazují, jako Švýcarsko nebo Nizozemsko. Když cestovatel jede do velmi odlehlé oblasti, měl by si s sebou vzít CRP test, aby si vyšetřil krev, jestli se jedná o virovou nebo bakteriální nákazu,“ radí epidemiolog. 

I v tomto případě jsou ale možné výjimky, i když k nim lékaři přistupují jen po doporučení příslušných úřadů. „Jediné, kde jsme předepisovali preventivně antibiotika, byla epidemie plicního moru na Madagaskaru, výslovně na žádost místních úřadů. Naštěstí pacienti s plicní morem, kteří vycestovali, byli zachyceni a izolováni, takže se mor nerozšířil dál, ale situace to byla poměrně dramatická,“ vzpomněl Rastislav Maďar.

Co by měl mít cestovatel ve své lékárničce? Jaká rizika přináší dehydratace? Jaká je aktuální epidemiologická situace po světě? Umíme si poradit s malárií? Poslechněte si celé Leonardo Plus s expertem na tropickou a cestovní medicínu Rastislavem Maďarem.

Ondřej Čihák, Andrea Skalická Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme