Antisemitismus v USA? ‚Amerika podle prvního dodatku chrání i nenávistné projevy,‘ tvrdí vědec
O poprask se začátkem prosince postaraly tři americké rektorky prestižních univerzit. Na slyšení v Kongresu daly najevo, že výzvy ke genocidě Židů by nebyly automaticky proti pravidlům jejich institucí. „V Evropě nás možná šokuje, že to má být jen ve specifickém kontextu, ale taková je Amerika. Protože Amerika z hlediska prvního dodatku ústavy chrání i nenávistné projevy,“ upozorňuje vědec Tomáš Koblížek v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Tři rektorky amerických univerzit – Harvardu, MIT a Pensylvánské univerzity – se začátkem prosince v americkém Kongresu vyjádřily k antisemitskému chování části studentů svých škol. „Překvapivě řekly, že by omezovaly projevy v určitém kontextu a za určitých podmínek, což vyvolalo bouři,“ přibližuje Koblížek, vědecký pracovník v Oddělení analytické filosofie Akademie věd.
„V Evropě nás možná šokuje, že chtějí omezovat nenávistné projevy nebo antisemitismus jenom v nějakém specifickém kontextu, ale taková je Amerika. Protože Amerika z hlediska prvního dodatku ústavy chrání i nenávistné projevy,“ upozorňuje.
„Nenávistné projevy nemůžete omezovat kvůli jejich obsahu, třeba proto, že jsou antisemitské, ale jenom tehdy, když můžou někoho motivovat k nebezpečnému činu. Tak se vlastně zdálo, že je to v souladu s americkým ústavním pořádkem, ale není to úplně tak,“ připomíná Koblížek.. Důležitý je obsah i kontext vyjádření.
Disney, Apple nebo IBM. Z Muskovy sítě X odcházejí velcí inzerenti, vadí jim jeho antisemitské výroky
Číst článek
Přesto je situace na amerických univerzitách překvapivá, uznává Koblížek.
„Právě na univerzitách v protireakci na tento obecný ústavní přístup začaly v 70. a 80. letech vznikat takzvané speech codes. To jsou, řekněme, opatření pro omezování rasistických projevů, která jdou proti ústavnímu liberalismu,“ vysvětluje Koblížek a dodává, že právě proto může být reakce rektorek někoho šokovat, jelikož se neřídily pravidly svých univerzit, které regulaci umožňují.
„Co se stalo v Americe, je hodně poučné i pro nás,“ přemýšlí vědecký pracovník. „Amerika si opravdu prochází velmi složitým obdobím, pokud jde o svobodu slova.“
Vyvolat nenávist
V Česku se nenávistné projevy ve veřejném prostoru stále omezují, připomíná Koblížek. „Myslím, že taková atmosféra je v pořádku,“ hodnotí a nazývá to kompromisem.
Nenávistné komentáře ubližují. Stanovují ale také novou normu vyjadřování, varuje filozof
Číst článek
„Na základě historické zkušenosti prostě antisemitské projevy nebo rasismus ve veřejném prostoru připouštět nebudeme a běžně to respektujeme. To pak vede k tomu, že na univerzitách nemusíme vytvářet zvláštní pravidla, která by mohla petrifikovat do puritanismu, což už se děje v Americe. Myslím, že brát vážně svobodu slova znamená také brát vážně její hranice,“ věří Koblížek.
Za hate speech označuje nikoliv přímé vyjádření nenávisti, ale spíš projev, který se snaží nenávist vyvolat. Tak funguje i rétorika některých politiků.
„Snaží se získat body tím, že vyvolávají nenávist vůči určitým skupinám. Pomlouvají Ukrajince, Romy, Židy, ale vlastně žádnou nenávist prožívat nemusí, nenávist chtějí vyvolat,“ přibližuje.
Do nového roku by si přál, aby akademici a novináři v Česku začali rozlišovat mezi dezinformací a misinformací.
„Dezinformace spíše odpovídá lži, misinformace spíše odpovídá omylu. Mám dojem, že to, co se hodně šíří v Čechách, jsou spíše misinformace,“ tvrdí a dodává: „S lhářem komunikujete jinak než s někým, kdo se zmýlil.“
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
