Rakousko chce zpřísnit protinacistický zákon. Trestat má podporu Hamásu i zlehčování holokaustu
Rakousko chce výrazně zpřísnit tresty za projevy extremismu. Do parlamentu putuje novela poválečného zákona. Spolkové ministerstvo spravedlnosti to označuje za historickou reformu. Nelze říct, že na ní ale panuje jednoznačná politická shoda.
Zákon doposud definoval tresty za podporu nacismu, antisemitismu, za potlačování holokaustu a další extremistické projevy. Teď se bude měnit to, jak se na ně bude pohlížet. Ono těch zpřísnění je hned několik.
Původní znění zákona postihuje jen tvrdé potlačování holokaustu. Teď už bude jeho obsahem i jemná bagatelizace nebo pouhá spekulace o tom, že k těmto tragickým událostem nedocházelo. Další bod je, že může být kdykoliv zabaven jakýkoliv symbol spojený s nacismem, i když třeba nejde o předměty spojené s pácháním trestné činnosti.
Bylo mi tu dobře, ale umřít chci v Izraeli. Příběhy lidí, kteří přišli do židovského státu z Československa
Číst článek
V případě, že by byl usvědčen z porušení tohoto zákona někdo zaměstnaný ve státní sféře, musí být propuštěn. V Rakousku se totiž v minulosti řešil případ vojáka, který se objevil v nacistické uniformě. Expresivně naznačoval nacistický pozdrav, a přesto nebyl z armády propuštěn, takže i to vedlo k formulaci této novely.
Nově také bude zákon postihovat i občany v zahraničí, pokud bude Rakušan vykazovat nějaké projevy extremismu třeba v zemi, kde to není trestné, Rakousko ho za to přesto bude doma stíhat.
Zákaz symbolů Hamásu
Zakázané symboly nejsou pouze projevy nacismu, ale jsou to i symboly týkající se podpory Hamásu nebo tureckých Šedých vlků nebo PKK, tedy Strany kurdských pracujících.
Může to působit jako reakce na dění v Izraeli a nárůst antisemitismu v Evropě kvůli načasování, ale není tomu tak. Rakousko novelu oznámil už loni v listopadu.
Rakouská neutralita prochází kvůli válce na Ukrajině zkouškou. O moc se navíc hlásí radikální svobodní
Číst článek
Podněty k tomu narůstaly po řadě extremistických incidentu a také určitých projevů v době pandemie koronaviru, protože tehdy se v Rakousku pořádaly masové protivládní protesty a na nich policie mnohokrát identifikovala příslušníky rakouské krajní pravice.
Docházelo tam třeba k takovým situacím, že někteří účastníci protestu se přirovnávali k obětem holokaustu, nosili připnuté židovské hvězdy s nápisem neočkovaní, což by dnes tedy už podle té novely se posuzovalo mnohem přísněji.
Když mluví ministryně spravedlnosti Alma Zadičová o historické novele, je tomu tak, protože původní zákon nazývaný také jako paragraf 3g, je z roku 1945, konkrétně z 6. června. Naposledy byl novelizován před 30 lety.
Výhrady FPÖ
Jediný, kdo se proti tomu zákonu vymezuje a zřejmě pro něj nezvedne v rakouské Národní radě ruku, je strana FPÖ, tedy Rakouských svobodných, strana s krajně pravicovou minulostí. Dnes se přesunula spíše k populistickým subjektům, ale je výrazně protimigrantská.
Podle ní je zákon příliš přísný v tom ohledu, že by státní zaměstnanci museli v případě jeho porušení přijít o místo a také v zabavování nacistických symbolů. Strana argumentuje tím, že by se to klidně mohlo týkat někoho, kdo má doma jenom fotografií dědečka ve vojenské nacistické uniformě, a to jim přijde příliš přes čáru.
Co se týče odborné obce, tak ke kritikům pouze určitých bodů se přidal i Mauthausenský výbor, který uchovává odkaz obětí holokaustu, a kritizoval to, že bagatelizace holokaustu je v zákoně stanovena, že musí být na veřejnosti minimálně před 10 lidmi, oni říkají, že by stačily třeba tři lidé a mělo by to být trestné, takže ti na rozdíl od FPÖ vybízejí k větší přísnosti.
