„Čím víc porozumíme tomu, co se na našem území před 80 lety dělo, tím je větší naděje na lepší soužití. Ale problémy spočívají v něčem jiném,“ konstatuje novinář.
Památník stojí v místě, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. V lokalitě pak byl od 70. let minulého století vepřín, jenž stát za 450 milionů korun vykoupil.
Josef Serinek po šesti týdnech v táboře s dalšími vězni uprchl. Do konce války působil v protinacistickém odboji, kde se proslavil jako Černý partyzán. Jeho příběh připomíná vnuk Zdeněk Serinek.
Po desítky let jeho obleky šité na zakázku nosili slavní muži jako Michael Jackson, Leonardo DiCaprio nebo LeBron James. Ale také Barack Obama, Donald Trump a Joe Biden.
Poslanci ve středu jednohlasně přijali definici anticikanismu. „Jde o předsudky, které ve společnosti panují a ovlivňují, jaké příležitosti dáváme dětem,“ vysvětluje vládní zmocněnkyně Lucie Fuková.
„Kdo nesdílí naše hodnoty, nemůže získat německý pas,“ uvedla ministryně vnitra Faeserová. Antisemitismus, rasismus a jiné formy pohrdání vylučují získání občanství. Toto se vůbec nebude tolerovat.“
Nový grafický román v celkem 22 obrazech představuje hlavní momenty na životní cestě jednoho z nejvýznamnějších světových spisovatelů, kteří se ve svých dílech věnovali holokaustu.
Po čase Ročkovi pokračovali do Spojených států amerických. Všichni tři dospělí přežili holokaust: ghetto v Terezíně, deportaci do Osvětimi, pobyt v dalších nacistických lágrech.
Za zdí vyhlazovacího tábora||Pavel Sladký|Film|Premiéry Pavla Sladkého
I když Zóna zájmu působí tíživě až mrazivě, není stvořená z deziluze nebo deprese. A jde skutečně o zásadní film (nejen) letošního roku, píše Pavel Sladký.
Definice podobně jako antisemitismus pojmenovává specifickou formu projevů rasismu, kterému Romové čelí kvůli svému etnickému původu, kultuře nebo životnímu stylu.
Vyrazil od bývalé vlečky, po které odjížděly desetitisíce nedobrovolných obyvatel tehdejšího ghetta. Na terezínském Židovském hřbitově pak přednesl proslov ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek.
Ve washingtonském Muzeu a památníku holokaustu připomněli Mezinárodní den památky obětí holocaustu. 27. ledna 1945 osvobodila Rudá armáda nacistický vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka.
Praha||Adam Drda, Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Nejčastěji autoři vyprávějí příběhy politických vězňů 50. let. Takové pořady tvoří 15 procent epizod. Druhé nejčastější téma je holokaust s 11 procenty.
Ještě loni v dubnu připojil podpis pod petici, která vyzývala francouzské občany, aby v druhém kole prezidentských voleb přehradili cestu „dceři rasismu a antisemitismu Marine Le Penové“.
Výrok způsobil v Německu vlnu nevole. Kancléř Scholz nad výrokem vyjádřil „znechucení“, jeho nedostatečná okamžitá reakce mu ale v Německu vynesla ostrou kritiku.
„Navzdory tomu, že Romové jsou největší etnická minorita v Evropě, tak stále máme problémy v rovném přístupu ke vzdělání, práci a obecně bytí. Samotní Romové často hledají identitu,“ říká režisérka.
Není přesně spočítáno, kolik židovských uprchlíků přicestovalo do Palestiny v letech 1938–1944: odhaduje se, že několik tisíc. Další velká přistěhovalecká vlna se zvedla v letech 1947–1949.
Už od 80. let lidé z celého světa jezdí v rámci programu Sar-El na izraelské základny pomáhat s tím, co je potřeba: kompletují lékárničky nebo neprůstřelné vesty, uklízejí sklady nebo zahradničí.
Korespondence mezi sekretářem papeže Pia XII. a německým páterem Lotharem Königem odhalila, že papež v roce 1942 věděl nacistickém masovém vyvražďování Židů a Poláků.
Novinář například ostře kritizoval Izrael a vinil ho ze sionismu. Kritiky odrážel tím, že on sám má židovský původ. Po letech přiznal, že si rodinnou historii kompletně vymyslel.