Podle palestinské civilní obrany si zatím podařilo identifikovat 165 těl z 392 nalezených. Lidé údajně stále proudí na místa nálezu v naději, že tam najdou ostatky svých blízkých.
Podle armády se v Rafáhu soustředí poslední čtyři prapory ozbrojenců Hamasu. S chystanou operací nesouhlasí západní spojenci Izraele včetně Spojených států.
Boje ztrácejí na síle, většina izraelských vojáků se vrátila domů a nedaří se stmelit plány na poválečné uspořádání. Ozbrojenci se navíc vracejí do oblastí, odkud je Izraelci už vyhnali.
Hamás v jednáních požaduje záruky úplného skončení bojů a výměnou za rukojmí propuštění stovek palestinských vězňů. Rovněž trvá na tom, aby se Palestinci v Pásmu Gazy mohli vrátit na sever domů.
Diplomacie je velmi jemné umění a vojenské údery, míněné jako součást diplomatické komunikace, musejí také mít tuto kvalitu. Týká se to i izraelského úderu na íránském území.
Nepřímé rozhovory mezi Izraelem a Hamásem, na nichž se kromě Kataru podílí i Egypt či Spojené státy, už nějakou dobu stagnují a přesunem politického vedení Hamásu z Kataru by se mohly úplně zastavit.
„Hamás ujišťuje svět, že náš lid bude pokračovat ve svém boji až do vytvoření nezávislého a plně suverénního palestinského státu s Jeruzalémem jako svým hlavním městem,“ uvedlo teroristické hnutí.
Porota uvedla, že letošní vítězný snímek byl „pečlivě a s respektem komponován a nabízí zároveň metaforický i doslovný pohled na nepředstavitelnou ztrátu.“
Netanjahuův úřad zároveň uvedl, že Izrael se nadále bude s plnou silou snažit o dosažení cílů nynější války v Gaze. Tím je podle dřívějších prohlášení likvidace Hamásu.
Izraelský letecký úder zabil na začátku tohoto měsíce v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků charity World Central Kitchen (WCK), mezi nimiž byl i polský občan Damian Soból.
Americké zpravodajské služby očekávají velký íránský útok na Izrael, přijít může během několika dnů. Podle politického geografa Jelena jsou ale dva důvody, proč se z toho nový konflikt nestane.
Biden zopakoval apel na to, aby Izrael umožnil na šest až osm týdnů nepodmíněný přísun humanitární pomoci do oblasti, jejíž obyvatelé trpí kvůli úderům izraelské armády.
Válka v Pásmu Gaze trvá již více než šest měsíců. Hamás zaútočil 7. října na komunity v jižním Izraeli, kde jeho bojovníci zabili asi 1200 lidí a dalších zhruba 250 unesli.
Den poté, co izraelská armáda oznámila, že stahuje své jednotky, se do Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy sjížděly proudy Palestinců, aby zachránily, co se dá, z rozsáhlé zkázy.
V prvních týdnech války bylo při náletech povoleno zabít 15 až 20 civilistů. Na takovéto cíle byly navíc používány tzv. hloupé bomby. Ty ničí celé domy a zabíjí všechny lidi vevnitř.
Kontrolovat obraz v médiích je součástí každé války, uznává etik Jan Motal. Jenže Izrael do Gazy nepouští novináře, doplňuje šéfredaktor Voxpotu Vojtěch Boháč: „Izrael nechce, aby šly informace ven.“
Navzdory tomu, že se veřejná prostranství plní demonstranty, vládní nacionalisté upevňují své plány na trvalou okupaci Pásma Gazy, píše izraelský list Haaretz.
V pondělí otřásl Damaškem výbuch, který zničil jednu celou budovu. Ukázalo se, že jde o následek náletu, při kterém zahynulo několik členů íránských Revolučních gard.
Při pondělním útoku zahynulo v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků, z toho několik zahraničních občanů. Útok byl podle izraelské armády hrubou chybou.
Země, které pro rezoluci hlasovaly, si také dělají starosti kvůli zprávám o závažném porušování lidských práv a mezinárodního práva na okupovaných palestinských územích.
„Je normální, že se umělci vyjadřují ke společenským otázkám,“ říká novinářka. Zároveň ale upozorňuje, že v tuzemsku se kritická reflexe války mezi Izraelem a teroristy z Hamásu často setká s odporem.
Tel Aviv||Alžběta Jurčová|Zprávy ze světa|SVĚT VE 20 MINUTÁCH
Desetitisíce Izraelců demonstrovaly proti vládě Benjamina Netanjahua. Žádali vypsání nových voleb, propuštění rukojmí a protestovali proti výjimkám z vojenské služby pro ultraodtodoxní židy.