Biden ostře kritizoval zásah konvoje v Gaze. ‚Nemělo se to stát,‘ přiznal závažnou chybu Izrael
Americký prezident Joe Biden nebývale ostře zkritizoval pondělní izraelský zásah konvoje rozvážejícího potraviny v Pásmu Gazy, informovaly tiskové agentury. Prohlásil, že je „pobouřen a zdrcen“ a vyzval Izrael, aby rychle vyvodil odpovědnost za tento útok a napříště lépe chránil humanitární pracovníky. Šéf izraelské armády krátce předtím přiznal, že se vojsko dopustilo vážné chyby, která vedla k zabití sedmi humanitárních pracovníků.
Biden se zařadil mezi západní politiky, kteří odsoudili izraelskou armádu za zabití pracovníků charitativní organizace World Central Kitchen (WCK). Podle agentury AP volil ostřejší tón než při svých dřívějších kritických slovech na adresu Izraele, pro nějž je Washington klíčovým spojencem. Incident je podle šéfa Bílého domu tragédií, kterou musí Izrael rychle vyšetřit a vyvodit odpovědnost a závěry zveřejnit.
Uhlová: Nepodporujeme izraelskou společnost, ale jen její vládu. U Slovenska přitom děláme pravý opak
Číst článek
„Ještě tragičtější je, že to není ojedinělý incident. Tenhle konflikt je v nedávné historii nejhorší, co se zabitých humanitárních pracovníků týče,“ uvedl v prohlášení.
Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi nedlouho před Bidenovou kritikou uvedl, že tragický omyl byl důsledkem špatné identifikace cíle ve složitých nočních podmínkách.
„Byla to chyba, která následovala po špatné identifikaci – v noci, během války, za velmi složitých okolností. Nemělo se to stát,“ prohlásil Halevi bez dalších podrobností.
Při útoku na konvoj zahynuli občané Austrálie, Británie a Polska a také Palestinci a člověk s občanstvím Spojených států a Kanady. Podle WCK byl konvoj zasažen ve chvíli, kdy opouštěl sklad v Dajr Balahu, kde vyložil více než 100 tun humanitární potravinové pomoci dopravené do Pásma Gazy po moři.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že úder byl tragický a neúmyslný, a izraelská armáda přislíbila nezávislé vyšetření okolností.
Žádost o plnohodnotný status v OSN
Palestinci v úterý oficiálně obnovili proces žádosti o získání statusu plnohodnotného členského státu OSN, kde jsou od roku 2012 pozorovateli. Napsala to agentura AFP s odvoláním na dopis, který zaslal palestinský zástupce při OSN generálnímu tajemníkovi Antóniu Guterresovi.
Izrael se přiznal k útoku na humanitární pracovníky. Vojáci si mysleli, že s nimi jede i příslušník Hamásu
Číst článek
Pozorovatelé však nedávají žádosti příliš velkou šanci na úspěch kvůli očekávanému vetu Spojených států v Radě bezpečnosti (RB) OSN, uvedla agentura.
V dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN a předaném RB Rijád Mansúr uvedl, že „na žádost palestinského vedení“ obnovuje podání, které pochází z roku 2011, a vyzval radu, aby jej tento měsíc posoudila.
Mansúr doplnil, že plné členství ve světovém společenství je prioritou Palestinců v souvislosti s izraelskou vojenskou operací v Pásmu Gazy, kde podle místních úřadů ovládaných hnutím Hamás zemřelo téměř 33 000 lidí. Židovský stát ofenzivu rozpoutal v reakci na říjnové teroristické útoky Hamásu a jeho spojenců, při nichž na jihu Izraele zahynulo 1200 lidí.
Palestina v roce 2011 usilovala o získání plného členství v Organizaci spojených národů. Její úsilí ale nakonec nezískalo podporu v Radě bezpečnosti. Ta o palestinské žádosti zejména kvůli tlaku Spojených států nikdy nehlasovala.
Úterní žádost podle AFP dopisem podpořila i skupina arabských a islámských zemí. V dokumentu adresovaném OSN uvádějí, že 140 členských zemí organizace již podle nich uznává palestinskou státnost.
Miliony za výkupné, uzavírání dohod. Západní přístup v jednání s teroristy je paradoxní
Číst článek
V roce 2012 byl status palestinských území po hlasování ve Valném shromáždění OSN povýšen na nečlenský pozorovatelský stát. Česká republika se tehdy jako jediná evropská země postavila proti tomu, aby OSN přiznalo Palestině postavení nečlenského pozorovatelského státu. V celém Valném shromáždění OSN kromě Česka hlasovaly proti jen Izrael, Nauru, Marshallovy ostrovy, Palau, Mikronésie, Panama, Kanada a Spojené státy.
Žádost o členství v OSN se podává generálnímu tajemníkovi formou dopisu, v němž žádající přijímá závazky vyplývající z Charty OSN. Následně se žádostí zabývá RB OSN, doporučení musí podpořit devět z 15 členů a nesmí jej vetovat žádný stálý člen, tedy Čína, Francie, Rusko, Spojené království a USA. Washington podle AFP patrně opět vydání doporučení zablokuje.
Pokud by však RB přijetí doporučila, dostalo by se ke konečnému slovu Valné shromáždění OSN. Pro přijetí nového státu se musejí vyslovit dvě třetiny VS.
