Služba všech ultraortodoxních židů v armádě? Již kvůli tomuto tématu padaly vlády, říká odbornice
V neděli se v Jeruzalémě sešly desetitisíce lidí na demonstraci proti vládě Benjamina Netanjahua. Žádali vypsání nových voleb, propuštění rukojmí unesených Hamásem a protestovali proti výjimkám z vojenské služby pro ultraodtodoxní židy. Podle organizátorů se na akci shromáždilo sto tisíc lidí. Aktuální dění v regionu okomentovala ve vysílání Radiožurnálu Irena Kalhousová z Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy.
V pondělí se podle prozatímního nařízení izraelského nejvyššího soudu ruší státní příspěvky pro ultraortodoxní muže ve věku stanoveném pro vojenskou službu. Na základě rozhodnutí generální prokurátorky bude armáda od 1. dubna povinna odvádět lidi, kteří dosud měli výjimky. Kolika lidí se to týká?
Jde o desetitisíce mladých mužů ve věku, kdy by měli odejít do armády. Je to složitější v tom, že mají různé výjimky podle toho, jak dlouho studují. A oni studují tak dlouho, dokud se na ně výjimka vztahuje právě proto, aby do armády nemuseli nastoupit. Ale v každé generaci se jedná o desetitisíce lidí.
Jak to může ohrozit Netanjahuovu vládu, ve které se opírá i o koaliční ultraortodoxní uskupení?
Zásadně, protože v minulosti již kvůli tomuto tématu vlády padaly. Jeden z důvodů, proč se Izrael dostal do kola předčasných voleb, kterých bylo nakonec pět, bylo, že Avigdor Lieberman, jeden z koaličních partnerů, odmítl výjimky pro ultraortodoxní židy.
Strany, které reprezentují ultraortodoxní židy, se naopak rozhodly z koalice odejít. Tím že jsou součástí Netanjahuovy koalice stabilně už po mnoho let, tak na ně Netanjahu spoléhá a nedá bez nich dohromady koalici a ta současná by se rozpadla okamžitě.
‚Tohle nejsou Velikonoce, jak bývají.‘ V Izraeli kvůli válce v Gaze ubylo až 90 procent turistů
Číst článek
Izraelská armáda v pondělí potvrdila, že ukončila dvoutýdenní operaci v největší nemocnici v Pásmu Gazy Šífa zaměřenou proti islamistům. S jakým výsledkem se stáhla?
Záleží, z jakého pohledu se na to díváme. Izraelská armáda tvrdí, že se jí podařilo zatknout dvě stovky teroristů, a tvrdí, že další stovky se tam ukrývaly, takže z jejich pohledu je operace úspěšná.
Údajně se jim povedlo zatknout i vysoké představitele Hamásu a palestinského islámského džihádu, od kterých si slibují, že získají zajímavé zpravodajské informace.
Samozřejmě z palestinského pohledu je ten obrázek jiný. Palestinci ukazují zkázu nemocnice, tvrdí, že během operace přišlo o život i několik pacientů a hlavně že nemocnice je po zásahu v dezolátním stavu.
Spojené státy a Izrael mají v pondělí virtuálně projednat chystanou izraelskou pozemní ofenzivu v Rafáhu v Pásmu Gazy a její případné alternativy. Proč Netanjahuův kabinet trvá na pozemní invazi, když se ho od toho snaží odradit i jeho největší spojenec?
Izraelci tvrdí, že v Rafáhu je poslední centrum Hamásu, že tam jsou minimálně čtyři brigády Hamásu, které jsou zatím nedotčeny a je potřeba je zničit, má-li bý vojenská kapacita hnutí Gaze výrazně oslabena nebo zničena.
Na severu Sýrie zemřelo 42 vojáků, z náletu Damašek viní izraelskou armádu. Cílem měl být sklad zbraní
Číst článek
Také tvrdí, že v tunelech pod Rafáhem se zřejmě ještě nachází špičky Hamásu, včetně Jahjá Sinvára, který je hlavním autorem útoků ze 7. října.
Samozřejmě problém celé operace je, že se v Rafáhu nachází milion a půl civilistů a je velmi nepravděpodobné, že by se Izraeli všechny povedlo evakuovat do bezpečí.
Jak rozumět tomu, že USA veřejně vyjadřují obavy z invaze do Rafáhu, ale podle listu Washington Post vláda amerického prezidenta Joea Bidena v uplynulých dnech tiše schválila dodávku dalších bomb a stíhacích letounů v hodnotě několika miliard dolarů?
Myslím, že Amerika zásobí Izrael zbraněmi samozřejmě kvůli válce v Gaze, ale potenciálně i kvůli válce na severu proti libanonskému Hizballáhu. Takže podpora pokračuje, ale současně americká vláda je víc a víc kritická vůči vojenské operaci v Gaze.
