Lingvistka Valdrová: Čeština je krásná. Máme v ní možnosti, jak nahradit generické maskulinum
Generické maskulinum, tedy užívání mužského rodu pro souhrnné označení mužů i žen, je podle některých tradiční, podle jiných přežitý a diskriminační jazykový jev. „Rušit by se nemělo, jazyk je jedna věc a společenské postavení ženy druhá,“ míní překladatelka Anežka Charvátová. „Nikdo nechce generické maskulinum rušit, ale alternovat. Existuje řada způsobů, jak lze vyjádřit nejen názvy osob jinak než maskulinem,“ namítá lingvistka Jana Valdrová.
Charvátová nepovažuje používání generického maskulina za diskriminující. Vysvětluje, že jazyk je ze své podstaty abstraktní a arbitrární.
„To, že se někdy píše tvrdé y nebo měkké i přece neodráží konkrétní povahu. Jazyk je určitý abstraktní úzus, který se vyvinul v historii. Když ho takto kdysi dávno někdo kodifikoval, nebyl nijak motivován,“ podotýká pro Český rozhlas Plus.
Je český jazyk diskriminační a sexistický, když mluvíme o učitelích, doktorech, politicích a moderátorech, ale myslíme tím i učitelky, doktorky, političky a moderátorky? Debatují lingvistka Jana Valdrová a překladatelka Anežka Charvátová
Generické maskulinum je podle ní velmi užitečné i z hlediska úspornosti. „Hlavní zákon, který jsme se kdysi učili v dějinách španělštiny, byl zákon líné huby. Všichni směřujeme k tomu, abychom se co nejúsporněji a co nejpřesněji vyjádřili,“ vysvětluje předsedkyně Obce překladatelů, která překládá z francouzštiny, španělštiny a italštiny.
Valdrová na to reaguje slovy, že před zákonem líné huby a úspornosti češtiny preferuje zákon zdvořilosti. „A zdvořilost předpokládá oslovit a označit všechny aktéry a aktérky dění. A nemusí se to vůbec dělat krkolomně. Když se poohlédnete, kolik možností je nahradit generické maskulinum, uvidíte, jak je čeština krásná,“ naznačuje germanistika, která se jazykovědně specializuje na lingvistiku genderových sexuálních identit.
Valdrová: Přicházíme o talenty
Charvátová souhlasí s tím, že jazyk do značné míry zasahuje do společenských změn. V případě generického maskulina má ale prý spíše pocit, že se naopak změny ve společnosti snaží ovlivnit jazyk. Upozorňuje, že schopnost abstrakce jazyka je určitým vývojovým stupněm.
Původ příjmení Jezmaso je jasný, ale první pan Brambora brambory neznal. Kde se vzala příjmení?
Číst článek
„V jazyce jsme vytvořili další stupeň, který obsahuje všechny mluvčí. Jsme přece schopni si představit, když řeknu všichni diváci, že nevidím jen muže, ale i ženy, děti, všechny. Protože máme úzus, že tento abstrahovaný výraz obsahuje všechny konkrétní případy. A ve chvíli, kdy budeme vyjmenovávat jednotlivé konkrétní případy, vlastně se ve vývoji vracíme o stupeň níž,“ naznačuje.
Valdrová jí oponuje, že na základě vlastních výzkumů zjistila, že když se řekne divák nebo posluchač, lidé myslí spíš na muže.
„Tím pádem to médium ztrácí do určité míry posluchačky a divačky. A tak je to i v inzerátech. Mám výzkumy už od 90. let, podle kterých, když formulujete inzerát v generickém maskulinu, hlásí se až o 25 procent méně žen. A tím pádem přicházíme o talenty,“ podotýká.
Jako snahy reformovat pravopis
Valdrová dále připomíná, že jazyk používají lidé pro interakci a v interakci musí být zřejmé, koho mají na mysli.
„Generické maskulinum se hodí v nějakých abstraktních kontextech, kde se neobracím ke konkrétním lidem. Kde třeba nechci získat ženy a muže pro nějaký projekt nebo nechci vyzvednout jejich přínos na společenském dění. Ale když mluvím o lidech a s lidmi, tam neobětuji zdvořilost na úkor kratšího vyjádření,“ opakuje.
Charvátová připouští, že při použití generického maskulina je potřeba rozlišovat i kontext. „Chápu, že v některých případech ze zdvořilosti nebo v inzerci z užitečných důvodů je potřeba oslovovat vyváženě jak muže, tak ženy. Ale jsou i písemné projevy, kde to není potřeba,“ popisuje.
„A pak je samozřejmě literatura, kde už je naprosto nemožné zavádět konkrétní rozepisování toho, zda jsou někde i ženy, i muži nebo jen ženy nebo jen muži a případně ještě oslovovat další pohlaví a děti a tak dále.“
V rámci abstraktního systému jazyka si podle svých slov dokáže představit pod generickým maskulinem všechny další lidi, protože představivost tak funguje. Má proto pocit, že líní jsme v tu chvíli, kdy místo spolehnutí se na schopnost abstrakce máme potřebu všechny další případy vyjmenovávat.
„Připomíná mi to i snahy v poslední době reformovat český pravopis. Zrušit tvrdé y a měkké i, protože je to přece tak těžké se naučit, všechno zjednodušovat a přizpůsobovat lidem, kteří jsou líní myslet. A takto trošku vnímám i potřebu zrušit generické maskulinum,“ dodává Charvátová.
