Memorování letopočtů? V projektu Dějepis+ žáci sami bádali, škoda že nepokračuje, myslí si dějepisář
Žáci nemají dobrý přehled o českých moderních dějinách, pletou si roky 1968 a 1989. Závěr školní inspekce, která vedla dva roky výzkum na 600 základních a středních školách. Inspektoři se shodli například na tom, že někteří učitelé nedělají hodiny dostatečně zajímavé. Zlepšit to měl projekt Dějepis+, který ale skončil, což je podle předsedy Asociace učitelů dějepisu ČR Pavla Martinovského škoda, jak vysvětlil v rozhovoru pro Radiožurnál.
Průzkumy školní inspekce z roku 2016 ukázaly, že jen necelá polovina žáků devátých tříd ve výuce došla do 90. let 20. století. Zlepšit to měl například projekt Dějepis+, který dějepisáře vedl k tomu, aby před memorováním letopočtů upřednostnili pochopení historických souvislostí. Ministerstvo školství inovativní výuku dějepisu v uplynulých dvou letech testovalo na dvou stovkách škol a výsledky podle něj i podle pedagogů byly velmi dobré.
Škrtání učiva bych se bránil, je na učiteli, kterou látku probere podrobněji a kterou méně, myslí si dějepisář o reformě vzdělávacího plánu
Jak vnímáte kvalitu výuky moderních dějin na základních a středních školách?
Souhlasím s myšlenkou, že projekt Dějepis+ pomohl s tím, aby se moderní dějiny po roce 1968 učily pro žáky zábavnějším a živějším způsobem, který by je zaujal. Je to hlavně přínos nové badatelské metody, kdy žáci zkoumají a objevují a nejsou jim předkládána fakta, ale sami vytváří pohled na historii.
Roste zájem žáků o soudobé dějiny, vy sám učíte na základní škole, pozorujete změnu?
Je určitě znát posun. Rozdíl je také v tom, že se více věnujeme dějinám každodennosti, což žáky zajímá a mohou to konfrontovat třeba s tím, co slyší doma. A s tím samozřejmě nabíhají velké dějiny jako války. Když se to vhodně propojí, tak vznikne ucelený komplet na danou epochu.
Žáci si pletou Palacha, Husa a Opletala, popisuje nevýhody frontální výuky s memorováním učitel
Číst článek
Vy už jste zmínil badatelskou metodu, ale projekt Dějepis+ se sice osvědčil, ale nepokračuje. Není to škoda?
Určitě je. Bylo závěrečné setkání účastníků projektu a všichni byli motivovaní k další práci a berou jako určitý podraz, že projekt dále nepokračuje, protože měli našlápnuto k výbornému výsledku.
Připravuje se reforma vzdělávacích plánů základních škol. Souhlasíte s tím, že redukce učiva by se měla nejvíce dotknout těch nejstarších dějin, aby zbylo více prostoru pro ty soudobé?
Tohle je lehce zavádějící, redukce je asi trochu zbytečná. Už teď má učitel volnost si nějaká témata zkrátit, aby mu zbyl čas na ta, která považuje za důležitá nebo zajímají žáky.
Myslím, že volnost je veliká a já bych se osobně bránil nějakému škrtání, protože se už dostáváme do roviny, co jo a co ne. Tady bych vyzdvihl současný stav, který je také podle mínění mnoha historiků, kteří učí na základních a středních školách, dobrý.
Celý rozhovor si můžete poslechnout i v audio verzi výše.
