Dřív se generace měnily každých 20 let. Teď třicátník nerozumí jen o pět let mladším, říká spisovatel Cílek

Geolog, klimatolog, spisovatel a překladatel Václav Cílek rád zkoumá svět kolem nás. Trochu jinak vidí současný střet generací nebo moudrost starých a nových národů. „Svět je složitější, bohatší, krásnější a vede mně to třeba k tomu, že málokterá politická debata vůbec něco řeší," říká Českému rozhlasu Plus.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Střet generací je velké téma,“ říká Václav Cílek.

„Střet generací je velké téma,“ říká Václav Cílek. | Foto: Elena Horálková

„Střet generací je velké téma,“ říká Václav Cílek. „Většinu toho, co vím o lidské společnosti, znám z pozorování lidí v pražském metru. Tam krásně vidíte, kolik lidí má tendenci předbíhat, jak mladý Vietnamec pustí sednout starší Češku, přitom český mladík sedí. Vidíte fůru případů naprosto reálného chování, a to i ve stresu.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: Václav Cílek, geolog a filosof

Dřív se generace měnily zhruba každých 20 let, ale teď je to výrazně rychlejší, tak co čtyři až pět let. „Třicetiletí nerozumějí 25letým, dvacetiletí těm 15letým. Je tady jakési generační rozostření,“ vnímá Cílek. Děje se to prý hlavně díky velkému rozvoji nových technologií, „... kdy starší generace tady vlastně nemá mladé co učit. Přitom starší dřív pracovali pro mladší.“

Generační rozpor

Geolog si všímá i další skutečnosti, a to jsou dluhy a nejrůznějších zanedbání, kdy starší generace začíná žít právě na úkor svých dětí a vnuků: „Není to tím, že by mladí byli nějak defektní, jak si kdekdo možná myslí. Ale máme tady generační rozpor, a to na obou stranách. A je možná nejhlubší, který znám z evropské historie posledního tisíciletí.“

„Pro mne je to tím, že svět je složitější, bohatší, krásnější a vede mně to třeba k tomu, že málokterá politická debata vůbec něco řeší. Jen mi krade čas a energii, která se dá využít lepším způsobem. Takže si raději něco přečtu, podívám se někam do přírody… Teď mne třeba opravdu fascinují lípy a akáty. A ten hukot včel je u nich letos naprosto mimořádný,“ říká.

Geolog a bývalý šéf Geologického ústavu AV ČR taky tvrdí, že mnoho vjemů, které vnímáme, je spíš nevědomých. „Pokud se 95 % našeho vědomí odvíjí na bázi nevědomé, tedy, že to ani nemůžeme nijak reflektovat, tak když se pak s tímto vědomím díváte na svět kolem vás, veškeré spory, hádky a domluvy se odehrávají jen ve 3−5 % racionálního diskurzu. Pod ním je pak všechno možné, od hlubokého moře emocí a dalších informací.“

Člověk jen tak nevymře

Taky proto si myslí, že člověk jen tak na planetě nevyhyne. „Náš druh není v ohrožení, protože za ty tisíce staletí má každý z vás v sobě kumulované zkušenosti předků. Tohle v sobě máme v těch 95 % obsahu mysli, do které nevidíme.“

Dnes máme moudrost člověka propojenou s nejrůznějšími moderními technologiemi, ale „ve Spojeném království se vědci pustili do důkladného měření inteligence. Výsledky ukázaly, že Viktoriánská Anglie, což je poslední třetina 19. století, (pozn. red.− královna Viktorie vládla od června 1837 do ledna 1901), ukázala, že lidé byli o něco chytřejší. Proti dnešku. Z jiných výzkumů zas vychází, že člověk byl nejchytřejší v neolitu (pozn. red.− v mladší době kamenné).“

Měl sice méně technologií, ale na světě se musel pohybovat mnohem chytřejším a zodpovědným způsobem. Musel uživit sebe i svou rodinu, přitom neměl takové pomocníky a energie, které máme dnes. „I člověk mladého paleolitu (přibližně od 40 000 do 10 000 př. n. l.) v Dolních Věstonicích nosil šperky a módní obleky. I tato společnost byla pravděpodobně chytřejší, než je ta naše,“ dodává Václav Cílek.

Věra Luptáková, Eva Hůlková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme